Škromach rozzuřil aktivisty. Vložil se do jejich akce a dočkal se výprasku

16.09.2013 22:04

Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu (ČSSD), se pustil nejen do svých předvolebních „Hovorů u bazénku“, které vysílá do světa prostřednictvím YouTube a Facebooku, ale i do debaty s lidmi, kteří by rádi prosadili v Česku přímou demokracii a nápravu všeho, co společnost trápí. Pravdou je, že ho za jeho reakci rozhodně nešetřili.

Škromach rozzuřil aktivisty. Vložil se do jejich akce a dočkal se výprasku
Foto: rep
Popisek: Zdeněk Škromach

„Právě probíhá příprava voleb a jak je již v naší zemi zvykem, do slušnosti bude mít daleko. Již teď dochází k vymývání mozků občanům, lživým a nesplnitelným slibům a zákulisním paktům. Jistota, že po případných volbách dojde ke změně v naší zemi k lepšímu, je téměř nulová. Díky vysokému počtu stran a hnutí dojde jen k tříštění voličské základny, je velké riziko, že volby dopadnou opět proti zájmu voličů a vláda nebude podle jejich vůle, ale v duchu koaličních paktů,“ říkají tito aktivisté a hromadnými e-maily (mnohdy i do schránek těch, kteří je už považují za nevyžádanou poštu) zvou na PRVNÍ CELOREPUBLIKOVÉ OBČANSKÉ REFERENDUM. Podle nich je totiž jisté, že naše země potřebuje systémovou změnu na všech úrovních. I proto vyhlašují Stop vládě zločinu.

Jádrem výměny názorů mezi aktivisty a senátorem Škromachem se staly jím nastolené doplňující otázky těch, které původně sestavili aktivisté.

Chcete platit daně?
Chcete platit sociální a zdravotní pojištění?
Chcete bezplatnou zdravotní péči?
Chcete důchod na úrovni průměrného výdělku?
Chcete dovolenou dva měsíce?
Chcete mít právo na byt či domek?

Poté, co je totiž poslal těm, co chtějí vyhlásit Stop jimi zmiňované vládě zločinu, přišla z jejich strany odpověď, kterou si opět mohli přečíst všichni, kdo jsou do hromadného adresáře bojovníků za lepší zítřky zařazeni. Příliš přátelsky naladěná ale nebyla.

Škromach se nám vysmívá? Ptají se bojovníci za lepší zítřky

„Děkujeme za Vaši velmi rychlou reakci. Je vidět, že celou záležitost berete jako vtip a vidím v tom i nádech výsměchu. No, jelikož jste jeden z těch, kteří patří mezi horních pár desítek tisíc, to docela i chápu. Zvykli jste si rozhodovat o nás občanech bez nás a zcela zjevně Vám uniká realita. Navíc jste zjevně nezaregistroval, že nejde o nějaká přání, ale o otázky,“ uvádí se v e-mailu, z kterého ovšem není zcela patrné, kdo je jeho odesílatelem. Přesto jsou původní otázky senátora doplněné připomínkami.

  1. Chcete platit daně?  Kdyby všichni odváděli daně, jak mají, jistě by bylo daleko lépe. Jak to chodí, je všeobecně známo a že šedá ekonomika již dosáhla gigantických rozměrů, není žádné tajemství. Co jste pro to udělal?
  2. Chcete platit sociální a zdravotní pojištění? Sociální a zdravotní pojištění také velmi dobře víte, jak se odvádí... Podnikatelé minimum a za zaměstnance podle přiznané mzdy... Podstatná část mezd je vyplácena u mnoha firem na černo, což také není žádné tajemství. Na to nakonec mnohokrát upozorňovala i ČSSZ.
  3. Chcete bezplatnou zdravotní péči? Bezplatnou péči bychom měli stále mít, realita je jiná. Stále více pacientů je nuceno si k zákroku dodat vlastní spotřební materiál podle pokynů nemocnice, jinak je zákrok odložen. Lékaři se stali velmi obratnými obchodníky s lidským zdravím a lékárny zase hojně využívají regulačních poplatků, které dnes lze oprávněně nazvat marketingovými. Navíc lékáren je v poslední době více, než malých obchůdků drobných živnostníků.
  4. Chcete důchod na úrovni průměrného výdělku?  Průměrný výdělek, o kterém píšete, má tak zhruba 20 procent občanů, zbytek je hluboce pod průměrem. A kvůli krácení odvodů zaměstnavateli, hrozí, že noví důchodci nebudou mít ani na nájem... I když potíže s přežitím už mnozí mají dnes.
  5. Chcete dovolenou dva měsíce? I zde vidím výsměch a pohrdání... Kdo by nechtěl dovolenou? Jenže i ty dovolené dnes nejsou snadné. Ano, kdo má práci a nechce o ni přijít, dovolenou moc nečerpá. Většinou místo nemocenské, což také není nic, co byste nevěděl.
  6. Chcete mít právo na byt či domek? Právo na slušné bydlení by měl mít každý. Privatizace bytového fondu, jenž byl zaplacen a nyní je prodáván znovu, je velkým podvodem na lidi. Navíc nucení lidí se zadlužovat kvůli privatizaci není zrovna seriózní a mnohé již přivedlo do rukou všemocných exekutorů a mnohé ještě přivede. Ano, pokud by bylo splácení bytu obci bezúročné, jistě by to bylo férové, ale takhle hnát lidi do dluhové pasti? A ještě se jim vysmívat?

Některé dotazy se mohou vylučovat, nechtěl jsem se iniciativy dotknout, hájí se Škromach

Senátor se proti výtkám ohradil s tím, že nerozumí, proč ho aktivisté v e-mailu napadají. „Nebylo mým úmyslem se Vaší iniciativy dotknout. Chtěl jsem jen upozornit na problém, že se některé dotazy mohou navzájem vylučovat. Uvítal bych otevřenou diskuzi k tématům obsaženým v materiálu Vaší iniciativy. Základem každé diskuze je slušnost a respekt k názorům ostatních, byť s nimi nemusím souhlasit. Mimochodem s většinou kladných odpovědí na Vaše referendum nemám osobně problém. A jistě víte, že je to právě ČSSD, která se již dlouho snaží opakovaně prosadit zákon o obecném referendu. Věřím, že najdeme vůli hledat společná řešení,“ reagoval Zdeněk Škromach, který je rovněž místopředsedou ČSSD. Dodal, že se s dotyčnými lidmi navíc i rád sejde a probere s nimi témata, která je zajímají a na která upozorňují.

Na dotaz ParlamentníchListů.cz pak odpověděl, že vše bere jako vzájemný dialog a necítí se tedy nijak odpověďmi pokořen či zaskočen. "Prostě si vyjasňujeme vzájemně to, co by ty jejich požadavky v referendu, pokud by byly splněny, představovaly v praxi," sdělil Zdeněk Škromach.

O co jde?

Na místě je tedy dodat, oč jde v onom zmiňovaném „Prvním celostátním občanském REFERENDU“.

Podle jeho tvůrců je jeho hlavním cílem snaha o umožnění občanům projevení své vůle. Není vázáno na žádné konkrétní strany, ani lidi. Hlavní a jediný cíl je zjistit přání občanů, jakým směrem by měla dále republika jít a podle toho by měly jednat jak strany, tak i iniciativy. Bylo již dost planých diskuzí, srazů a petic. Jakož i hádek mezi stranami, lidmi.

Stojí za tím Slávek Popelka?

„Už slyším, jak někteří křičí, že toto referendum není pro nikoho závazné, jelikož není uzákoněno. Nuže uzákoněno sice není, ale stejně tak není ani zakázáno. Závaznost však získat velmi reálně může. Záleží jen na nás všech. Buď jej podpoříme a rozjedeme, lidi se zapojí a pak pod tlakem množství voličů jeho výsledky získají na závaznosti, nebo jej odpískáme, lidi na to reagovat nebudou a pak je veškerá snaha marná do doby, než jim bude ještě hůře. Pak snad pochopí,“ stojí v průvodním dopisu referenda, které do redakce ParlamentníchListů.cz jako první dorazilo z e-mailu Slávka Popelky, známého hlavně v souvislosti s Holešovskou výzvou, později také od Dagmar Krylové. Ta už však směřuje iniciativy také mezi aktivity Československého lva, o kterých již ParlamentníListy.cz v minulosti informovaly.

Jsou v něm vyjmenovány také původní otázky. Celkem jich je 32, jde v nich mimo jiné například o to, zda dotyčný člověk, který se do akce připojí, chce pokračování současného systému vládních stran, zda chce vládu odborníků v zaměstnaneckém poměru s plnou odpovědností?

Dále jsou však občané dotazováni na to, zda chtějí zrušení soukromých exekutorů, plošný zákaz heren, kasín a podobných zařízení, jasné uzákonění hranice pro lichvu a pohledávky.

Co je to referendum?

Slovo referendum  pochází z latinského slova referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“. Česky se dá přeložit jako všelidové hlasování, které znamená rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných. Jde o jednu z forem přímé demokracie. V referendu se ale obvykle nehlasuje o osobách, tím se referendum liší od voleb, někdy však autoritativní vůdce státu využije referenda k legitimizaci své moci (například jak připomíná Wikipedie, k schválení převratu, prodloužení funkčního období; k tomu přistoupili nejnověji např. vládci některých zemí střední Asie).

V mnoha demokraciích jsou taková rozhodnutí pro volené reprezentanty a státní správu závazná a právo na referendum je zakotveno v ústavě. Příkladem je Švýcarsko a Lichtenštejnsko (od roku 1848), ale i (v různě vyvinuté podobě) většina států USA, částečně Irsko, všechny spolkové země Německa (například v Bavorsku od roku 1995, v prvním desetiletí 835 referend, 1371 iniciativ) nebo Itálie. Základní otázky jsou podřízeny rozhodnutí občanů v povinném referendu. Zatímco rozhodnutí v jiných záležitostech jsou předmětem fakultativního referenda, které je vyvoláno závaznou občanskou iniciativou. Např. referenda o schválení tzv. ústavy EU se v té či oné formě konaly v řadě členských zemí EU, přičemž občané Francie a Nizozemska v létě 2005 její návrh odmítli, čímž její ratifikace skončila.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…