Podporují je Halík, Keller i Šiklová. Neradi bychom byli zlí, varují studenti

27.02.2012 12:44

Týden neklidu studentů a akademiků začal nedělní debatou o vysokoškolské a kulturní politice v pražském divadle Komedie. Během avízované série protestů tak dají v řadě českých měst studenti i akademici najevo svůj nesouhlas s reformou vysokých škol. Akci podpořil například sociolog Jan Keller, Jiřina Šiklová, Ilona Švihlíková, ale třeba i Václav Malý.

Podporují je Halík, Keller i Šiklová. Neradi bychom byli zlí, varují studenti
Foto: Martin Kovář
Popisek: Protestní pochod proti smlouvě ACTA Prahou

Jak už bylo oznámeno, studenti a akademici chystají v této souvislosti bohatý program - protestní průvody, přednášky, promítání a happeningy.  Do protestního týdne se zapojí osmnáct veřejných a státních škol. Akce vyvrcholí středečním pochodem k Úřadu vlády, kam by měly dorazit tisíce studentů z celé republiky.

„Nálada je stále radikálnější, ty problémy jsou totiž navršené za celou řadu let zpět. Není to tedy jen důsledek rozhodování současného ministra školství Josefa Dobeše. Svůj podíl na nich mají i předchozí ministři napříč politickým spektrem. I proto trváme na tom, že Týden neklidu bude ryze pod taktovkou studentů, akademiků a občanů – nikoli politiků. Ty zapojovat do protestních akcí nehodláme,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jan Gruber, student Filozofické fakulty UK v Praze a zástupce iniciativy Za svobodné vysoké školy.

Jak ještě Gruber dále dodal, akce podporuje většina studentů, byť připustil, že by se jistě několik na každé škole našlo, kteří budou považovat plánovanou reformu za správnou.

„Ano, spolu s nárůstem nejen mediálního zájmu o připravované reformy terciárního vzdělávání narůstá i počet těch, kteří mají tendence odpůrce pranýřovat. V základu kritického ohlasu, kterého se současným protestům akademické obce dostává, stojí ale dvě věci – tržní logika jako jediná možná, a komerčně konstruovaný obraz studenta. Tato východiska pak slouží k rozkrytí údajné nesmyslnosti či přímo nelegitimity tažení proti reformám,“  upozorňuje na stránkách iniciativy Za svobodné vysoké školy studentka sociologie Kateřina Kňapová.

Neoliberální logika je pro terciální školství zhoubná

Kritizuje také neoliberální logiku, která je jasně zřetelná v argumentech na podporu ideových východisek současných reforem vysokého školství.  Na mysli tím má slova o manažerském řízení jako nejlepší možné formě vedení vzdělávacích insititucí, školy, potřebující konkurenční prostředí pro zvýšení kvality, vysokoškolské vzdělání jako čistě osobní investici.

„A kdo by snad chtěl studovat zadarmo, není ničím jiným, než obyčejným parazitem… S uvedením tržních principů do oblasti vysokoškolského vzdělávání se pochopitelně dostáváme ke vztahu této sféry se sférou soukromého podnikání. V očích těchto zástupců nemohou vysoké školy být ničím víc a právě jen než továrnou na budoucí zaměstnance, kteří budou připravováni přímo na míru tomu či onomu segmentu trhu. Pro splnění tohoto cíle je samozřejmě nezbytné radikálním způsobem omezit výchovu ke kritickému myšlení – po součástkách do auta přece také nechceme, aby přemýšlely,“ varuje dále Kňapová ve svém komentáři, který byl také publikován v Deníku Referendum.

Podle Kňapové obhájci školného jako důležitého aspektu celé reformy pak používají zkratky, v níž existuje přímá úměrnost mezi placením vzdělání a vynaloženým úsilím studujících. Je ale fakt, že si již nyní musí někteří studující vydělávat na náklady spojené se studiem a školné bude však znamenat další finanční zátěž. A tu nijak zásadně podle Kňapové nesníží „ani ty skvělé půjčky, díky nimž si vysokoškolské vzdělání bude moct dovolit skutečně každý.“

Prohlášení podepsaly již tisíce lidí, nechybí ani známá jména

I proto je na stránkách iniciativy Týdne neklidu Prohlášení za svobodné vysoké školy, které v pondělí dopoledne podepsalo již bezmála 3400 lidí. Mezi prvními signatáři se přitom dají najít známá jména jako například Jan Keller, Tomáš Halík, Bohumír Dufek, Václav Malý, Anna Šabatová, Jiřina Šiklová nebo Ilona Švihlíková.

Iniciativu Za svobodné vysoké školy ještě před odstartováním Týdne neklidu v minulých dnech podpořily dvě významné organizace. Rada Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a prezidium Herecké asociace.

„Vítáme, že se studenty solidarizuje odborová centrála, která sdružuje největší počet zaměstnanců v České republice. Solidarita zaměstnanců s těmi, kteří se teprve vzdělávají, je pro nás velmi povzbuzující,” řekl zástupce iniciativy Za svobodné vysoké školy Richard Cisler.

"Neklid" podporují i odboráři a herci. Chválí ho i Liška

Podporu uvítal i člen iniciativy a akademický senátor FSV UK Michal Uhl. „Podpora odborářů je tou nejlepší odpovědí na vyjádření ministra Dobeše, který řekl, že nechápe, proč by prodavačka v samoobsluze měla dotovat vzdělání vysokoškolákovi. Takovými výroky se ministr školství snaží společnost jen štěpit. Solidární reakce pracujících navíc ukázala, že jeho úvaha byla mylná,“ dodal.

Ačkoli organizátoři protestních akcí odmítají zapojení politiků, jejich iniciativa rozhodně politiky chladné nenechává a pozorně ji sledují. ParlamentníListy.cz oslovily v této souvislosti i jednoho z bývalých ministrů školství Ondřeje Lišku (SZ).

„Pan ministr Dobeš rozkolísal celý český vzdělávací systém řadou nesystémových změn. Ve školství tak nyní chybí jednotící linka. Proto se domnívám, že i plánovaný vzdor akademiků a studentů v tomto Týdnu neklidu je oprávněný. Bude to další vykřičník a alarm pro českou politickou scénu, který ukáže, jak hluboce jsou lidé nespokojeni s politikou a jak v politickou reprezentaci ztrácejí důvěru. Doufám, že ten příští týden ukáže, že nespokojenost nepociťuje jen parlamentní opozice a odbory, ale i akademici, studenti a mnohem širší část společnosti. Mezi nimi i ti, kdo strany současné vládní koalice volili,“ řekl ParlamentnímListům.cz Liška, předseda Strany Zelených.

Jisté je jedno, návrh reformy ministra Dobeše (VV) má projednat vláda, zatím však není dosud jasné, kdy. Legislativní rada ho totiž vrátila k přepracování. Cílem demonstrací je tedy přimět kabinet, aby kritizované předlohy odmítl.

Vadí školné i změny v pravomocích akademických orgánů

Reformu však už dřív i před rektory podpořil premiér Petr Nečas (ODS). Ministr školství se domnívá, že je nutné po osmi letech reformu odstartovat. Kdyby prý nezačala, systém by podle něj zkrachoval.

Studentům a akademikům vadí hlavně zavedení školného. Bojí se také změn v pravomocích akademických orgánů a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou.

 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…