Šokující rozhovor Trošky s Tachecí má dohru. Možná došlo k trestnému činu

20.03.2013 16:29

Publicistu a novináře Karla Hvížďalu pobouřila slova režiséra Zdeňka Trošky. V rozhovoru s Barborou Tachecí totiž Troška pochválil Adolfa Hitlera za to, že v kontextu zaměstnanosti „postavil Německo na nohy“. I Troškův kritický pohled na dnešní svobodu, když na druhou stranu není na chleba, Hvížďalu pohoršil. Režisér Filip Renč ale s Troškou v něčem souhlasí. "Kvůli chlebu dnes musíte skutečně škrábat na dveře," říká Renč.

Šokující rozhovor Trošky s Tachecí má dohru. Možná došlo k trestnému činu
Foto: Produkce filmu Babovřesky
Popisek: Režisér Zdeněk Troška
reklama

Režisér Zdeněk Troška si možná zadělal na pořádný problém. Deník Mladá fronta Dnes totiž zveřejnil jeho rozhovor s novinářkou Barborou Tachecí. To samo o sobě by problém nebyl, kdyby ale v něm Troška neodpovídal na dotazy ohledně svobody člověka, komunistické éry a také na téma Hitler.

Barbora Tachecí dokonce celé interview doplnila ironickými poznámkami - zoufale prý při rozhovoru čekala, kdy se režisér svým charakteristickým způsobem rozesměje a naznačí, že se jednalo o vtip. Jenže Zdeněk Troška podle všeho svá slova myslel naprosto vážně.

Troška totiž kromě jiného potvrdil svůj dřívější výrok, že současná vláda je nejasociálnější od druhé světové války. Podle něj totiž skutečně komunistické vlády byly sociálnější a lepší. „No určitě,“ přitakal na dotaz k tomu.

Zavírání lidí pro jejich názory se podle něj děje i dnes. „Když řeknete, že nesouhlasíte se šéfem, tak letíte. Oni vás mohou vyhodit z práce bez udání důvodu. Jako kluk z vesnice vám řeknu, že když vidím, kam se lidé touhle politikou dostali, tak za starýho režimu nebylo všechno špatný,“ prohlásil Troška.

Můžete mluvit o císař pánovi, ale chcípnete hlady

Anketa

Měl by Zdeněk Troška vstoupit do politiky?

78%
22%
hlasovalo: 234 lidí
Námitku od Tachecí, že špatná byla samotná nesvobodná podstata režimu, ale rezolutně odmítl: „Dneska máte svobodu, můžete říct, že císař pán je vůl, ale chcípnete hlady.“ Když mu na to Tachecí namítla, že v tom případě byl celkem fajn chlapík i Hitler, který v Německu minimalizoval nezaměstnanost, Troška pak ani nepolemizoval.

„Ano, to máte pravdu. Postavil Německo na nohy. Ale nesmíte to brát globálně - máte tady třeba osm věcí, z nichž třeba čtyři jsou zavrženíhodné, ale určité věci pro svůj národ v tom dobrém udělal - dal jim najíst, postavil je na nohy...,“ řekl Troška.

Po námitce, že jakákoliv z těchto dobrot je bezpředmětná, pokud režim vezme život, či svobodu, nakonec režisér dodal: „Jestli si myslíte, že je to tak úžasný, ta svoboda, já vám to brát nebudu. Já si to nemyslím.“

Slova tak známého režiséra ale doslova nadzvedla ze židle publicistu, novináře, dramatika a mediálního odborníka Karla Hvížďalu, který v letech 1978 až 1990 byl v exilu v SRN v Kolíně nad Rýnem, kde pracoval v nakladatelství Index. „Já jsem ten rozhovor jako takový ještě nečetl, ale ráno ukazovali článek ve zpravodajství a citovali tam i ten titulek,“ spustil na dotazy ParlamentníchListů.cz Hvížďala, který je známý svým vřelým vztahem k zesnulému exprezidentovi Václavu Havlovi.

Titulek je založený na otázce

„Mne v tom přehledu zaujal nejprve titulek ´Hitler postavil Němce na nohy´. Hned mi ale bylo jasné, že ten titulek je založený na otázce, což pak nutí k podobným odpovědím, jaké podal i režisér Troška. Je to tak zneužití otázky do titulku. Je to ovšem vše o marketingu a bulvárním přístupu, neboť titulek neodpovídá obsahu odpovědi,“ pokračoval dále Hvížďala.

Režisér Filip Renč, který svůj první film (Requiem pro panenku) natočil až v roce 1991, reagoval na Trošku okamžitě protiotázkou.

„Proč se českého režiséra paní Tachecí ptá na Adolfa Hitlera? To je normální?“ podivil se Renč. Podle něj je toto právě ten druh otázek, který je nesmyslný. „Já mám z paní Barbory Tachecí někdy pocit, že každého, koho zpovídá, tak ho chce z něčeho usvědčit,“ podotkl dále pro ParlamentníListy.cz Renč.

Renč: Když dostanete blbou otázku, dáte i blbou odpověď

„Jsou to jen nesmyslné odpovědi na nesmyslné otázky... Zdeněk je takový svébytný a podle mne má právo na názor, tak ať si říká, co chce. Ale když dostanete blbou otázku, tak dáte leckdy i blbou odpověď,“ zdůraznil Renč s tím, že leckdy jsou odpovědi umělců také odvislé od toho, jestli jsou otázky agresivní.

„Oni také často chtějí novináři nás umělce, ale i politiky, jakoby přichytit při činu, a ´dostat je´, a pak z toho udělat skandál,“ vysvětlil.

S tím do jisté míry souhlasí i Hvížďala. „Paní Tachecí skutečně Trošku tak trochu navedla na to, co řekl, hlavně v tom závěru o Hitlerovi. Je to ale zrůdný výklad toho, že svoboda je v tom, že je možné říkat vše... Každá svoboda musí mít nějaký rámec – od toho máme Ústavu a zákony. Svoboda není nikdy bezbřehá. Představa, že je možné dnes všechno, je zcestná a pokud si to včas neuvědomíme, tak nás to dožene,“ pronesl dále mediální odborník.

Podle něj je ale Troškova odpověď ohledně Hitlera blbost. A velká. „Hitler německý národ zdecimoval. Dodneška se z toho nevzpamatoval a stále je silně traumatizován – i mladé generace se v Německu dodnes vypořádávají s činy svých dědů, kteří vyvraždili mnoho Židů a mají na svědomí dalších dvacet milionů mrtvých po Evropě. Toto říci, je tak pro mne naprostá zrůdnost,“ poznamenal.

Rozhovor na téma Hitler je ale dle něj něco, co by se vůbec v Evropě - která má takovou negativní zkušenost - nemělo stát. „Z toho by nakonec mohla vyplývat i žaloba, jako propagace fašismu, nebo zkreslování dějin. Vždyť je to trestný čin!" upozornil pro ParlamentníListy.cz.

Dnes jdou média jen za byznysem

Podle něj ale celý rozhovor ukazuje na podstatnou věc. „Od té doby, co se neodvíjí prestiž média od obsahu, ale od výdělku média, tak ztratili majitelé a šéfredaktoři odpovědnost za obsah. Tohle je pak ukázka krajní meze, až kam se to může dostat. Prestižní média totiž vždy měla nějakou socializační roli. A ta se od začátku devadesátých let postupně vytrácela a dnes je to jen čistý byznys. Novináři dnes nemají zájem o sdělování informace, ale stávají se součástí marketingu onoho média. Oni vědí, že když je tam nějaká provokace a nějaké prolomení tabu, tak že to je faktor, který více list prodá. Z mého hlediska je to tak selhání společnosti, která tohle připouští,“ dodal ke zhodnocení úrovně interview.

Na Troškových slovech jej ale děsí něco jiného - a to téma lidská svoboda. „Jsou to posuny, které jsou nebezpečné. Lidský život a lidská svoboda a důstojnost jsou vyššími hodnotami, než je třeba státní suverenita. Pokud pan režisér nectí tuto hiearchii, a přitom je režisér, tak to ukazuje na nějakou možnou osobní deformaci,“ sdělil k tomu přímočaře.

Hvížďala nesouhlasí s režisérem ani v tvrzení, že komunistické vlády byly více sociálnější a lepší. „Říci, že za starého režimu nebylo všechno špatný, je hloupost. Tam byla povinnost pracovat a kdo nepracoval, tak mohl jít i do vězení. Vždyť chodili policisté po hospodách a kontrolovali, kdo nemá v občance razítko. Jistý druh sociální jistoty byl tak dán policejním systémem. To je přece proti lidské důstojnosti. Takže já s panem režisérem téměř ve všem hrubě nesouhlasím,“ dodal Hvížďala.

Dřív museli do strany, dnes točí reklamy kvůli chlebu

Troškův kolega Filip Renč pak popsal, kam až dnes sahá ona svoboda umělce. Ani podle něj to totiž dnes není žádná sláva.

„Když někdo chtěl režírovat film před rokem 1989, tak musel jít na Barrandov dělat na několik let asistenta, pak jít na vojnu, a až ve třiceti nastoupit na studia na FAMU. Pak se musel přihlásit do komunistické strany, aby mohl vůbec točit. Dnes ale ono profesní kolečko máte jiné - nemusíte jít do komunistické strany, ale musíte obcházet jiné lidi s plným pytlem peněz. Na nich pak záleží vaše práce. Nesvoboda tvůrce u filmu je tak stále stejná. Zatímco malíř potřebuje jen štětec a plátno, houslista potřebuje dobrý housle a ty má celý život a nepotřebuje k tomu nic jiného, než jen talent a píli, tak filmový režisér potřebuje někde pořád škrábat na dveře a prosit o miliony korun, aby mohl udělat svou práci. A to je svým způsobem v té naší branži naprostá nesvoboda,“ vysvětlil Renč ParlamentnímListům.cz možný směr uvažování Trošky.

„Jsem přesvědčený o tom, že dokonce před rokem1989 bylo minimum režisérů, kteří měli zakázáno točit. Dokonce i ti, co nebyli ve straně, jako třeba Jiří Menzel nebo Věra Chytilová, točili, a to velmi úspěšné filmy,“ upozornil na druhou stranu.

„Nemůžeme tak srovnávat nesvobodu v komunismu, který byl teroristickou organizací a teroristickým systémem, se současností. V současné době je totiž – jak jsem neznačil - filmař terorizovaný zase ekonomickými vztahy a ekonomickými problémy, což tehdy nebylo. Před rokem 1989 dostal produkční čtyři a půl milionu a za tu cenu pak také režisér natočil celovečerní film. Tehdy tak neměli filmaři nervy se zafinancováním projektu, zatímco dnes skoro každý režisér chystá nějaký projekt pět či šest let, jenže během té doby se musí nějak pokořit, a vydělávat na chleba. Takže musíme sklonit hlavu a dělat takové hrůzy, jako jsou televizní reklamy, klipy nebo televizní zábavné pořady. Vždyť si všimněte, kolik kolegů něco takového dělá! Musí sklopit záda, aby si mohli počkat těch několik let na ´svůj´ filmový projekt, což je ale hlavní otázka dnešní doby,“ dodal k zastání svého kolegy Renč.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Udala, že jí řekl p*čo. „Proč nejsem očkovaná?“ zbourala pirátka, 40 let, jednání. Ztuhli. A promluvili

12:35 Udala, že jí řekl p*čo. „Proč nejsem očkovaná?“ zbourala pirátka, 40 let, jednání. Ztuhli. A promluvili

„Jak to, že nejsem naočkovaná? Proč mě nikdo nekontaktoval?“ Zhruba takto se podle zjištění redakce …