Vlákninu tvoří vlastně nestravitelné polysacharidy - látky, které náš trávicí trakt nedokáže zpracovat a využít. Podle účinku můžeme vlákninu rozdělit na rozpustnou a nerozpustnou. Nerozpustná vláknina zvětšuje objem naší stolice, zrychluje průchod stolice tlustým střevem. Pomáhá tedy při problémech s vyprázdněním – při zácpě.
Nerozpustnou vlákninu najdeme v zelenině a celozrnných obilovinách.
„Rozpustnou vlákninu přijímáme v ovoci, luštěninách a bramborách. Rozpustná vláknina zpomaluje průchod trávené potravy trávicím traktem, omezuje vstřebávání některých živin v tenkém střevě a zpomaluje rychlost resorpce jednoduchých sacharidů – díky čemuž nám pomaleji roste hladina cukru v krvi. Jeden z druhů rozpustné vlákniny – fruktooligosacharidy – působí i jako prebiotika, které podporují růst pozitivní střevní mikroflory,“ říká Mgr. Jitka Laštovičková nutriční poradkyně z odborného centra zdravého životního stylu Rekondice v Praze.
„Klientům Rekondice radím denně přijmout 25-35 g vlákniny – toho dosáhnou, pokud denně přijmou 500 g zeleniny a ovoce (více zeleniny než ovoce) a pokud budou konzumovat obiloviny – zejména celozrnné – celozrnné pečivo, ovesné vločky a také luštěniny,“ dodává Laštovičková.
Co však platí pro nás dospělé, neplatí pro děti – děti do 3 let není vhodné ani celozrnné pečivo ani velké porce luštěnin a zeleniny. Vláknina totiž omezuje vstřebávání některých minerálů, navíc trávicí trakt dětí není na velké množství vlákniny připraven – příjem vlákniny u dětí se s věkem postupně zvyšuje.
Mgr. Jitka Laštovičková - nutriční terapeut z odborného centra zdravého životního stylu Rekondice
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
