S kým také hovořily ParlamentníListy.cz o tragédii v Paříži a o problematice soužití muslimů a většinové populace:

Kněz a exsenátor Zdeněk Bárta, politolog Petr Robejšek, exministr zahraničí Cyril Svoboda, generál v z. Andor Šándor, vojenský analytik Martin Koller, publicista Roman Joch, analytik Jan Schneider, Ředitel Česko-arabského centra Šádí Shanaáh ,ministr kultury Daniel Herman, armádní generál v z. Jiří Šedivý, profesor Stanislav Štech, důstojník Řádu akademických palem, novinářská legenda Jan Petránek, mnohonásobný šéfredaktor Pavel Šafr, poslankyně ODS Jana Černochová, senátor ODS Jaroslav Kubera, emeritní biskupka Jana Šilerová, věřící z Valašska, šéf Společnosti česko-arabské Josef Regner, senátor a někdejší kněz František Bublan

Teroristické útoky v Paříži odstartovaly debatu o vztazích k islámskému světu. Jak vnímáte situaci s odstupem času po tragické události v satirickém týdeníku? Dalo se útokům zabránit?

Vztahy k islámskému světu – aktuální téma, které „nemám rád“, myšleno ve smyslu mediální bouře, a zejména podnětů, které k ní vedou a která se snesla na naše hlavy v Evropě. Pokusím se vysvětlit proč...

Stručně řečeno proto, protože islám, křesťanství nebo buddhismus, stejně jako kterékoliv jiné náboženství, ale také třeba romská nebo jiná rasová problematika, to všechno jsou zástupné problémy, za kterými se skrývá pravá podstata toho, čemu je dávána nálepka náboženských nebo rasových nepokojů a čistek.

Na vysvětlenou – vezměme si například souvislosti mezi islámem a křesťanstvím. Obě náboženství si v nedávné novodobé historii dokázala žít svým životem, praktikována tam, kde praktikována být mohou (mají...) a vzájemně si neubližovala. A to i v jedné zemi, jakou byla například typicky Titova Jugoslávie, ale také Husseinův Irák a mnoho jiných. Proč by také měla, když mají společné kořeny a i hlavní zásady, které uznávají, nejsou ze své podstaty rozdílné. Je logické, že věřící, kteří vyrůstali v islámu, tíhnou k islámu a my křesťané, kteří jsme vyrůstali v křesťanství, tíhneme právě k němu.

MUDr. Marek Obrtel

Co se tedy stalo, že najednou řešíme „vztahy k islámskému světu“, že zde máme fundamentalistické frakce, účelově vysvětlujeme korán, opovrhujeme biblí, jsou zde vrazi, kteří vraždí „pro větší slávu svého boha“?? Nic takového přece nechce islám, ani křesťanství… Došlo k těmto patologickým jevům spontánně, anebo za nimi někdo stojí? Odpověď je zcela zřejmá – jsou to vyprovokovaná, pečlivě dopředu naplánovaná a alespoň v počátku dobře řízená střetnutí, která mají svůj jasný smysl a zejména cíl a kterým je vdechnut náboženský nebo etnický podtext, jenž je jejich spolehlivým motorem, nebo spíše raketovým palivem…

Podíváme-li se na statistiky hovořící o příslušnosti obyvatel Evropy k víře, můžeme s jistotou říci, že Evropa se svých křesťanských tradic v podstatě vzdala (možná, že je to na škodu). Jsou zde země, kde se k víře hlásí ještě nadpoloviční většina jejich obyvatel, ale bylo by velmi účelné podívat se blíže na motivaci těchto respondentů, čísla by pak mnohde vypadala možná ještě zcela jinak.

Na druhé straně jsou na světě země a je jich podle mých poznatků 13, kde právní řády trestají ateismus smrtí – Afghánistán, Írán, Jemen, Katar, Malajsie, Maledivy, Mauretánie, Nigérie, Pákistán, Saúdská Arábie, Somálsko, Spojené Arabské Emiráty a Súdán. V některých dalších zemích není trest za ateismus takto tvrdě zakotven, ale praxe je velmi podobná.

Co tedy nastane, smísí-li se obyvatelstvo obou zmíněných skupin zemí na území některého z evropských států? Je zde logicky zaděláno na problém, a to o to víc, když příčinou exodu obyvatelstva z jedné země do jiné je násilí páchané na obyvatelstvu dané země jinou zemí s jiným náboženským vyznáním…

Potřebuji-li v roli světového hegemona nebo prostě velmoci obecně destabilizovat určitou zemi nebo oblast, nebo dokonce kontinent, se kterým jsem ale naneštěstí „v přátelském vztahu“, nebo jsem dokonce „jeho spojencem“, je snad lepší cesty, jak docílit jeho nestability, jak zaměstnat jeho státní správu a bezpečnostní složky, jak vnutit obyvatelstvu názor, že za všechno může náboženství… Je snad lepší cesty než zajistit (třeba agresí vůči původní domovině obyvatelstva) promíchání naprosto nesourodých kultur a etnik a způsobit tím dlouhodobě neřešitelný problém?

Psali jsme:

Podplukovník Obrtel, který vrátil medaile kvůli ,,zločinnému NATO", přišel do sídla Bakalových novin. A jak to dopadlo?

Podplukovník Obrtel, který vrátil medaile kvůli "zločinecké organizaci NATO": Ještě jedna výrazná dohra

Zkušený rozvědčík Polreich vysvětluje, jak si Evropa zadělala na terorismus. Také promlouvá o smrti pravdy a ČT, která už se prý fašizuje

Stydím se za NATO, tu zločineckou organizaci, napsal podplukovník. A toto o něm stojí na pravicovém serveru

A o tom je dnes značná část západní Evropy, o tom má být nově nyní také prozatím tolik nepostižená část východní Evropy a z tohoto pohledu mám zato, že podobným provokacím, jako byla poslední událost v Paříži, ale ani skutečným útokům extremistů, zabránit nelze. Jsme prostě rukojmími fungujícího světového řádu a díky našim, zejména evropským politikům jimi také nadále být chceme… snad aspoň oni znají ten „pravý důvod“…

Podle ozbrojenců z Islámského státu, kteří se k odpovědnosti za útok přihlásili, budou další útoky následovat ve Velké Británii, Americe a dalších zemích. Může být cílem podobných akcí i Praha? A jak tomu předejít?

Zde si dovolím drobnou spekulaci – s vysokou pravděpodobností se podle důvěryhodných zdrojů zpočátku k odpovědnosti za útok v Paříži nepřihlásila žádná z obvykle zmiňovaných organizací. Ony byly v prvních okamžicích po útoku v podstatě spíše překvapeny. Teprve s latencí zformulovaly svá prohlášení a vzaly celou akci na svá bedra.

Podobné akce mohou proběhnout kdekoliv. Tedy i v Praze, v Brně nebo v Bratislavě… Osobně se ale domnívám, že tato činnost má svá pravidla, která zapadají do mozaiky konečného cíle. Proto si myslím, že „větší prioritu“ budou mít prozatím ještě jiná evropská města.

A jak tomu zabránit? Přestat s nesmyslnou (nebo snad v jistém smyslu smysluplnou???) politikou bezdůvodné agrese vůči zemím světa, nevyostřovat napětí mezi skupinami obyvatelstva, nevytvářet „spálené země“ bez vnitřního pořádku zmítané chaosem a extremismem… možná tak.

Do jaké míry podle vás souvisí pařížské útoky s politikou USA na Blízkém a Středním východě? Nesou Spojené státy spoluodpovědnost za tuto teroristickou akci, když operují v místech, odkud pak do Evropy v důsledku konfliktů směřují uprchlíci? A měly by se tedy USA postarat o uprchlíky?

Pařížské útoky jsou velmi pravděpodobně v přímé souvislosti s politikou USA a dle mého názoru nejen na Blízkém a Středním východě, ale s politikou USA obecně. Blízko a středovýchodní politika USA však vytváří objektivní podmínky pro realizaci podobných akcí.

A jakkoliv by bylo nanejvýš šlechetné, kdyby se USA postaraly o uprchlíky, když už jim zdecimovaly jejich vlastní domovinu, ony to nikdy neudělají. Vzpomeňme například situaci s kubánskými emigranty, kterým v jednotlivých vlnách dovolil Fidel Castro odejít z Kuby. Zpočátku měli tito lidé statut „prioritního uchazeče o azyl“ z politických důvodů. Lišák Fidel však do jednotlivých emigračních vln zamíchal postupně spoustu kriminálníků, mentálně postižených jedinců a podobně, a rázem bylo po prioritách, dokonce se musela velká část uprchlíků i vrátit, protože kubánská emigrace si získala špatnou pověst. Proč by si tedy USA vytvářely problém přílivem uprchlíků z islámských zemí???

Takže si myslíte, že nebýt politiky USA k podobným útokům jako nedávno ve Francii by nedocházelo?

Takové akce nelze z různých pohnutek nikdy vyloučit. Vzpomeňme na norského atentátníka Anderse Behringa Breivika a jemu podobné… Nebyl by však důvod k výše popsaným aktivitám, v souvislosti s americkou politikou.

V souvislosti s útokem z 11. září ředitel Muslimské unie ČR Muhamed Abbas zpochybnil to, že se k nim přihlásila teroristická organizace Al-Káida a prezentoval také informace o tom, že by mohl být vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí placen Spojenými státy a být jejich agentem. Co si o těchto výrocích myslíte?

Ti, kteří chtějí a o problematiku útoků z 11. září a jim podobných akcí se podrobně zajímají, mají již dnes v této věci dávno jasno. Muhamed Abbas tedy zřejmě popsal „status quo“ celé věci. Co se týká spojenectví ISIL (ISIS) a USA, o tom existuje řada nepřímých důkazů, že by to takto mohlo být, ale co hlavně, dávalo by to logiku. A to je alespoň pro mne vždy nejdůležitější, alespoň z toho pohledu, zda se o podobné záležitosti dále zajímat, nebo je odsunout jako pouhou konspiraci. Možná, že by nám o tom leccos mohl vypovědět pan John McCain, můžete jej zkusit oslovit.

Co by podle vašeho názoru USA měly z toho, kdyby za sebou zanechaly rozvrácený svět uvržený do chaosu a nestability? Kdo na tomto procesu vydělává? A nejsou takováto tvrzení o snahách rozvrátit svět spíše projevem laciného antiamerikanismu?

O projev laciného antiamerikanismu zde tedy nejde v žádném případě. O tom jsem se „na vlastní kůži“ přesvědčil v Bosně a Hercegovině, v Afghánistánu, v Iráku i v Kosovu. A jsou o tom přesvědčeni i mnozí Američané, z nichž někteří jsou velmi známí a někteří se vyjádřili velmi hlasitě a svá tvrzení doložili pádnými argumenty a důkazy. V samotných Spojených státech panuje obrovská vlna nevole s politikou americké administrativy, problémem je, že ČT1 nebo 24, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a další představitelé mainstreamu nám o tom jaksi „zapomněli dát objektivní informace“. Samotný George W. Bush jr. měl velký problém s veřejným míněním Američanů, kteří demonstrovali „stop“ americké zločinné politice, a tak došlo k 11. září 2001.

A důvod americké politiky „spálených zemí“? O tom jsem již řekl mnoho. O současné ekonomické situaci Spojených států a jejich zadluženosti ví snad už každý. Jaká je situace dolaru a co by ji mohlo dále zhoršit, event. vyřadit dolar jako světové platidlo, o tom je také známo mnoho. A aby k tomu nedošlo, tak to je podstatou mezinárodní politiky USA. Na počtu mrtvých, „refugees“, spálených zemí, na tom nezáleží, stejně jako nikomu nezáleží ani na osudu obyvatel Ukrajiny.

Jak se změní evropská imigrační politika v důsledku pařížského masakru? Jak moc může situace eskalovat?

Předpokládám, že nijak, ale rád bych se mýlil. Rozkaz z Washingtonu zní však jasně. Evropu je třeba destabilizovat. Platit je třeba dolarem. Proto žádná spojenectví Německa a Ruska. Žádný BRICS. Žádný South Stream. Více problémů je třeba. Lidé se musejí bát, musejí být zaměstnáni sami sebou, pak budou poslouchat.

Hrozí, že Evropa uzavře hranice a bude je chránit například vojensky?

Nehrozí, protože Evropa je hloupá, nejednotná, prostřednictvím svých politiků, zejména EU, zaprodaná Spojeným státům, takže si podle rozkazu „naveze na svá území“ s bohorovným klidem sto nebo více tisíc uprchlíků z Blízkého a Středního východu a bude se dále diskreditovat a vyčerpávat bojůvkami s menšinami (za několik let už to pak budou třeba většiny), válkou na Ukrajině, sankcemi proti Rusku, humanitárním bombardováním některé další „neposlušné“ evropské země a tak podobně…

Jak se změní postoj Evropy vůči Islámskému státu? Myslíte, že začne pozemní operace proti Islámskému státu na území Iráku?

Myslím si, že ne. Islámský stát (alespoň prozatím) udělá to, k čemu byl předurčen. Jeho hlavním smyslem je vytvořit hrozbu, atmosféru strachu, odvrátit pozornost od skutečného problému a co bude dál? Usáma bin Ladin se také vymkl americké kontrole a stal se dokonce úhlavním nepřítelem USA, takže očekávat lze cokoliv.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.