Česká armáda nasadila v průběhu povodní šest vrtulníků, které pomáhaly s evakuacemi obyvatel, ale podle zpráv z terénu je přímo v místech, kde se odklízejí škody, vidět vojáků málo. Některá média se už ptají, kde vojáci jsou a proč v masivní míře nepomáhají, když řada postižených míst stále volá občany a dobrovolníky o pomoc.

Při likvidaci následků povodní v roce 1997, které byly s těmi současnými srovnávány, bylo zapojení armády násobně silnější. „Na likvidaci bezprostředních následků povodní se podílelo 125 útvarů AČR a 19 útvarů CO ČR. Průměrně se denně, od počátku povodňové situace až do jejího ukončení, podílelo na jejím řešení 3 500 příslušníků resortu obrany, nejvíce jich bylo nasazeno v době kulminace záplav (7 400). Armáda poskytla i leteckou a pozemní techniku, a to 25 letounů a vrtulníků a 280 kusů pozemní techniky denně. Celkem bylo uskutečněno 2 501 letů, z toho nejvíce – 650 letů – 9. července,“ uvádí zhodnocení povodňové katastrofy z roku 1997 Ministerstva životního prostředí.

Podle mluvčí Generálního štábu České armády Magdy Dvořákové pro iDnes.cz jsou při povodních vojáci v podřízenosti velitele zásahu, což jsou v tomto případě hasiči. 

„Můžeme v menším rozsahu pomáhat lokálně hejtmanům, případně starostům. Ti z titulu své funkce o pomoc mohou požádat. Ale armáda nemůže nasadit techniku bez řízení a koordinace,“ sdělila iDnes plukovnice Dvořáková.

Tomu odpovídají i slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky, podle kterého je armáda jako vždy připravena pomáhat. Problém je zjevně v tom, že dosud nebyla ve velkém, nepočítaje několik konkrétních míst, o tuto pomoc požádána a nebyl k tomu v rámci velitelské posloupnosti udělen rozkaz.