Kdo byl vaším favoritem ve druhém kole slovenských prezidentských voleb?Anketa
„Budeme-li se řídit tím, co chce, nebo nechce ulice, tak nejsme politici, ale čtenáři průzkumů. Tak já odmítám politiku dělat,“ komentoval na přelomu roku pro SeznamZprávy.cz průzkum, potvrzující, že se i nadále staví proti přijetí eura až 70 % veřejnosti.
„Veřejnost se s korunou ztotožňuje proto, že ji berou jako věc národní suverenity, takový je mainstream našeho uvažování. Ještě nikdo ale neřekl, jestli je vyšším národním zájmem tento symbol plus špatné ekonomické výsledky, anebo možnost být součástí velkého celku. Všechno, co se s eurem stane, na nás tak jako tak prudce dopadne, ať chceme, nebo ne, jen teď nemáme možnost účastnit se debat o tom, co se vlastně stát má,“ mínil ministr považující se za „eurohujera“.
Ing. Martin Dvořák
Odborná ekonomická debata o přínosech a nákladech eura se dle něj může „vést donekonečna a na konci to vyjde plus minus nerozhodně“. „To zásadní rozhodnutí je politické a je zjevné, proč je potřeba ho udělat. Posílí se tím naše vazba na Západ a tím pádem se posílí i naše odolnost vůči Východu, ať už je tím myšleno Rusko, nebo Čína,“ vysvětlil Dvořák, proč Česko má přijmout euro. V ČT24 pak dodal, že přijetí eura považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii.
Pro společnou evropskou měnu se také často vyjadřuje šéfka koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, jež tvrdí, že by si Češi měli vzít příklad ze Slováků.
Také dle ní by se mělo přijmout rozhodnutí o euru i přes nepřízeň veřejného mínění. Občané by podle ní brzy zjistili, že se nic strašného nestalo. Dle ČTK při obhajování eura letos v lednu Pekarová Adamová právě v této souvislosti zmínila Slovensko, kde podle ní ani protiunijní strany nepovažují návrat k vlastní měně za velké téma.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Cílem koalice by dle šéfky TOP 09 mělo být uspět i v příštích volbách a po nich euro zavést. „I samotní představitelé ODS říkají, že se jejich strana posouvá k jinému postoji, který je k euru přívětivější. Nemám obavy, že příští vláda by nemohla o této věci už finálně rozhodnout. Pro mě a pro nás jako TOP 09 to bude jedna z priorit příští vlády,“ vyjádřila se před měsícem a půl pro SeznamZprávy.cz.
Přijetí společné evropské měny dle ní má být významné zejména z politického hlediska. „Jednoznačně. Euro zdaleka nemá jen ekonomický rozměr, ale i politický. Dostalo by nás do užšího klubu většiny zemí Evropské unie. Souhlasím, že tento rozměr je možná významnější, než ten ekonomický,“ podotkla.
Právě tato slova šéfky TOP 09 o „politickém rozměru“ de facto potvrzuje také náměstek ředitele měnové sekce České národní banky a vyučující na Univerzitě Karlově Luboš Komárek, jenž ve svém komentáři k 25. výročí zavedení eura podotýká, že euro může být „pomyslným vrcholem“ evropského integračního procesu směrem k federalizaci EU.
Fotogalerie: - Klaus proti Euru
A jak je na tom euro po 25 letech? Komárek ke čtvrtstoletí s eurem shrnuje, že si sice vybudovalo druhou příčku mezi světovými měnami, ale současná eurozóna je se svými 20 členy zřejmě již vzdálená optimální měnové unii, jak o ní přemýšlel „Otec eura“ Robert Mundell a jeho žáci.
Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?Anketa
Problémem se během 25 let s eurem ukázal být odlišný pohled některých zemí na rozpočtovou zodpovědnost. „Je škoda, že mnohé země eurozóny postupně rozvolnily svoji rozpočtovou disciplínu a respektování maastrichtských kritérií ve fiskální oblasti,“ komentoval ekonom s tím, že jde sice o národní pravomoc států, avšak dodává, že na národní rozpočtové disciplíně v měnové unii „velmi záleží“.
„Je poněkud zvláštní, že eurokandidát musí být v solidní fiskální kondici (plnit fiskální maastrichtská kritéria, tj. poměr dluhu sektoru vládních institucí k HDP do 60 % a poměr celkového deficitu k HDP do 3 %), aby mohl do eurozóny vstoupit, ale členové eurozóny je fakticky plnit nemusí,“ podivuje se také Komárek nad tímto přístupem.
Fotogalerie: - Svobodně do eurovoleb
Současná procedura pro vymáhání fiskální disciplíny členských zemí eurozóny má být dle něj nedostatečně důrazná, a to v kontextu toho, že „‚špatný‘ tým z tohoto prestižního uskupení zemí platících eurem prakticky nelze vyloučit“. „Na to se zřejmě některé státy spoléhají,“ dodává.
Zdroj: ČNB
Plnění kritéria „fiskálního deficitu“ (dluhu sektoru vládních institucí k HDP) se pak EU rozhodla přechodně opustit, jelikož po covidu jej „přestaly plnit de facto všechny země EU a podléhaly by tak proceduře při nadměrném deficitu“. Přechodné opatření však zřejmě nebude jen přechodné.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
„Tato úniková doložka platila do konce roku 2023, a tak pokud nedojde ke shodě na nových rozpočtových pravidlech, budou členské země EU muset začít plnit pravidla předcovidová. Jak víme, řada zemí EU toho však nebude reálně schopna. Střednědobé období bude pro mnoho zemí EU fiskálně náročné, a to s ohledem na zelenou transformaci, zajištění energetické bezpečnosti, postupné stárnutí populace či masivněji zaváděnou digitalizaci. Problém však tkví v tom, že napříč zeměmi EU jsou tyto budoucí fiskální náklady individuálně odlišné a odlišná je i současná úroveň jejich zadlužení,“ shrnul Komárek.
Dlouhodobé aplikování extrémně nízkých úrokových sazeb dle něj navíc „udělalo z ECB významného hráče i v oblasti udržitelnosti veřejných financí jednotlivých zemí eurozóny“.
Hlavní otázkou však pro nás je, zdali by nás euro „spasilo“, jak tvrdí někteří jeho zastánci. Dle Komárka nelze od eura očekávat žádné zázraky. „Vysoká předluženost některých ekonomik eurozóny se však viditelně podepsala na jejich ‚nerůstu‘ a stagnaci životní úrovně. To z opačného pohledu ukazuje, že zavedení jednotné měny euro samo o sobě nezvýší produktivitu země, která je hlavní ‚hnací silou‘ pokroku každé ekonomiky. Na tyto problémy je měnová politika a integrace prostě krátká. Z fungování eurozóny a jednotné měny lze pro eurokandidáty formulovat závěr, že společná měna je příležitost, nikoli spasitel země či laciná výmluva pro neúspěch,“ uvádí k tomu náměstek ředitele sekce měnové České národní banky Luboš Komárek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
jipi
