Ústecký kraj eviduje 30 573 uchazečů o zaměstnání. Volných míst je 15 054, míra nezaměstnanosti činí 5,5 procenta. Dlouhodobě nezaměstnaní mají z velké části vzdělání základní, praktickou školu nebo jsou zcela bez vzdělání.
Mají Piráti kvalitní program pro seniory?Anketa
Úřad práce pak takzvanými pobídkami podporuje obory, jako jsou zedníci, tesaři, pokrývači, dokončovací práce ve stavebnictví, dále pak klempíři, opravy vozidel, kadeřnice, masérky, pedikúra, kosmetika, údržba nemovitostí, zahradnictví, rybářství, lesnictví nebo myslivost.
„To jsou však profese, kde je třeba odborného vzdělání v oboru. Je tedy zcela zřejmé, že lidé, kteří mají jen základní, nebo dokonce vůbec žádné vzdělání, práci nalézt rozhodně nemohou a bude třeba činit speciální opatření, aby se i oni zapojili do pracovního procesu, nepracovali takzvaně ‚na černo‘, a ještě pobírali štědré dávky,“ říká rezolutně Ivana Šťastná, podle které by veřejnost měla vědět, „kolik nás, daňové poplatníky, stojí nechuť některých lidí pracovat“.
Na chvostu. Vzdáleni
Zatímco v celé republice činila míra nezaměstnanosti ke konci července 3,7 procenta, v Ústeckém kraji pak o 1,8 procenta více, tedy zmíněných 5,5 %. Moravskoslezský kraj je na tom s rovnými pěti procenty shodně jako Karlovarský kraj.
Fotogalerie: - Zapadlí vlastenci v Příčovech
„Ostatní kraje ČR jsou pak v míře nezaměstnanosti od těchto krajů velmi vzdáleny – další kraj má jen 4,0 % a například Pardubický kraj jen 2,3 %. Nelze se pak divit, že problematika těchto tří krajů je jak v očích ostatních krajů a jejich obyvatel, ale bohužel i Prahy, Ministerstva práce a sociálních věcí i některých členů vlády, co do pochopení velmi vzdálena,“ poznamenává ústecká vedoucí, která přidává další data:
Např. okres Most, který má nejvíce nezaměstnaných – 7,1 %, např. v Obrnicích je to dokonce 12,6 %
V okrese Ústí nad Labem 6,3 % – např. v obci Trmice je to 12,0 %
V okrese Chomutov 6,1 % – např. v obci Rokle dokonce 17,2 %
Zatímco v roce 2018 byla ke konci července nezaměstnanost 4,7 %, ke stejnému datu v roce 2021 už je to 5,5 %.
„Hvězdná pěchota“ – smolaři, či šťastlivci?
Zejména dlouhodobě nezaměstnaní jsou téma, které Ivanu Šťastnou tíží: „Mám přehled takzvaných TOP 25, což je přehled osob, které dlí nejdéle v evidenci ‚uchazečů‘ o zaměstnání v okrese Ústí nad Labem. Z prvních pětadvaceti osob této pomyslné pěchotě velí žena, která je nepřetržitě v evidenci úřadu práce. Když byla poprvé zaevidována, bylo jí neuvěřitelných 37 let. Nyní jí je 65 let, a je téměř 29 let v evidenci úřadu práce a zároveň pobírá finanční prostředky.“ Dotyčná má za sebou základní a praktickou školu.
Fotogalerie: - Český jarmark ve Zlíně
Posledním z pětadvacítky je muž, bez přerušení evidovaný v evidenci úřadu práce od 41 let. Nyní je mu 64 let. Tedy 23 roků ve „frontě“ na zaměstnání.
„Všech TOP 25 osob má základní, praktickou školu nebo jsou zcela bez vzdělání a – pobírají dávky! Do důchodu samozřejmě nemohou jít, protože velkou část svého ‚aktivního‘ života oficiálně nepracovali, nemají tedy na důchod nárok a budou do smrti pobírat dávky hmotné nouze,“ doplňuje souvislosti Šťastná.
Psali jsme:
O politicích a penězích natvrdo
Základní informace prý ráda doplní o další čísla. Dle svých slov rozhodně nechce naštvat pracující lidi, ale chce, aby už konečně na vysokých místech ve vládě viděli, jaká je praxe: „Například Piráti… Zatím mi naslouchají hlavně členové SPD – pan Tomio Okamura a Lucie Šafránková,“ dodává zkušená žena.
Úřad práce vyplácí v rámci takzvaných nepojistných sociálních systémů různé druhy dávek. „Většina z nich je bohužel vázána na příjem a ten je odrazem celkového přístupu jednotlivce, rodiny k životu. Bez vzdělání není práce, bez práce není příjem a začíná závislost na dávkách, a to buď krátkodobá, nebo bohužel i téměř 30 let života na dávkách a další pokračování – až vlastně do smrti,“ přemítá ústecká vedoucí sociálního odboru.
Nepojistné sociální systémy se dělí na dávky státní sociální podpory (DSSP), kam spadají například přídavky na děti. „Dost lidí, kteří mají vzdělání a dobrou práci, na ně však nemá nárok,“ zdůrazňuje Ivana Šťastná. Takovou skupinou jsou například OSVČ sólorodiče s jedním dítětem ve věku 6 až 15 let: I kdyby se dostali na úplné dno, kvůli takzvanému „fiktivnímu příjmu“ pro živnostníky, který jim úřad do kolonek zapíše, jim nárok prostě nevznikne.
Miliardy pro… Bartošovo „Rumunsko“
Dále rodičovský příspěvek: „Na ten mají nárok i rodiče, kteří nikdy nepracovali, a to maximálně 10 tisíc korun měsíčně do výše 300 tisíc korun za každé dítě. Příspěvek na bydlení, porodné – na ten pro změnu opět nemá nárok matka se vzděláním, která byla zaměstnaná před porodem se slušným platem. A pak tu máme pohřebné, dávky pěstounské péče,“ vyjmenovává úřednice.
Další kategorií jsou dávky hmotné nouze (HN) – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, dávky okamžité pomoci, příspěvek na péči, mobilitu a zvláštní pomůcky.
„Toliko ve stručnosti k systému zabezpečení. Úmyslně nehovořím o důchodech, protože to je zcela jiná kategorie. Takže na těchto dávkách – DSSP a HN – v okrese Ústí nad Labem se zhruba 130 tisíci obyvateli stát za loňský rok vyplatil až neuvěřitelných 1 096 810 000 korun. Zdá se vám to hodně? Mně taky. Odhaduji, že za celý Ústecký kraj se tato částka pohybuje v 8 miliardách za loňský rok,“ míní Ústečanka Ivana Šťastná.
U příspěvku na živobytí, který pobírají většinou osoby dlouhodobě nezaměstnané, se zastavuje podrobněji: „V roce 2020 na něm jen v okrese Ústí nad Labem bylo z peněz daňových poplatníků vyplaceno 101 641 311 pro 18 660 žadatelů. Doplatek na bydlení pak 29 416 412 korun pro 7656 žadatelů. A koho by zajímal počet vyplacených finančních prostředků na přídavky na dítě, tak to jen v našem okrese vyšplhalo na 41 854 812, příspěvek na bydlení pak 150 649 865 korun.“
Úkol pro stát(níky)
Systém sociálního zabezpečení je podle ní naprosto demotivující. „Lidé bez vzdělání na něm slušně žijí už několik dlouhých let. Bude třeba jej změnit a stát by se měl zabývat tím, jak těmto lidem vrátit zpět pracovní návyky, a dostat je z takzvané šedé ekonomiky zpět do práce, kde budou muset platit daně. Tak jako většina z nás,“ uzavírá Ivana Šťastná, vedoucí odboru sociálních věcí Magistrátu města Ústí nad Labem, téma, které by ráda slyšela i – ale nejen – v předvolebních kampaních politiků, které jsou zrovna v Ústeckém kraji mnohdy dosti vyhrocené.
V rámci celé ČR úřad práce eviduje 272 178 uchazečů o zaměstnání. Průměrná délka evidence činí 497 dnů. Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,3 roku. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červenci celkem 78 390 uchazečů o zaměstnání, což představuje 28,8 % všech uchazečů o zaměstnání. V průměru pobírali 9079 Kč měsíčně.
Zaměstnavatelé v ČR mají aktuálně zájem o zaměstnance v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví a o pracovníky v rámci sezónních činností, zejména ve stavebnictví, v zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišné a potravinářské výrobě. V některých regionech už také téměř naplno fungují obory, jako je pohostinství, služby či doprava. Tedy obory, ve kterých došlo v uplynulých měsících ke značným hospodářským ztrátám. „Oživení pracovního trhu se dá očekávat opět v září,“ uvedl v srpnu generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
