Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Houska ražená za 3,70, bageta celozrnná za 17,40, krabička oblíbeného taveného sýra za bez pár haléřů 53 korun, máslo 250 gramů za 58 korun, vajíčka kus za více než pět korun, kilo banánů za téměř 40 korun. I takové ceny jsme viděli v minulých dnech v supermarketech v Českých Budějovicích. Zaujala nás například i cibule kilo za 32 korun. Pravda je, že především v pátek odpoledne, kdy lidé jezdí na víkendové nákupy, bývají parkoviště před obchody poměrně plná. Zákazníci, kteří tlačili více či méně plné vozíky, však většinou neskrývali rozhořčení. Mírně řečeno. Někteří byli doslova vzteky bez sebe. Doufali prý, že potraviny konečně výrazněji zlevní. Haléře, o které šly některé potraviny dolů, považují spíš za výsměch.
Ale máme banány. Na ty frontu už nikdo nestojí…
„Co se nás ptáte tady, jděte se ptát těch nahoře, co s tím budou dělat,“ rovnou se nás snažil odehnat pán, který na nákup doprovázel zřejmě manželku. „Ale máme banány, na ty frontu už nikdo nestojí,“ doplnil se značnou dávkou sarkasmu a naštvaně dodal. „Protože kdo na ně má?!“
Fotogalerie: - Proti Ficově vládě
Banány jsme objevili kilo za 38 korun.
„Já nechci dávat rozhovor. Já bych byl už sprostý,“ nebyl na začátku příliš ochotný ani další muž, který šel sám. Nakonec se ale přece jen rozpovídal. „Jezdíme nakupovat do Německa. Nakoupíme tam všechno. A co se nevyplatí tak úplně finančně, tak se to vyplatí díky lepší kvalitě,“ podotkl.
„Kupuji často mléčné výrobky, pečivo. Za víkendový nákup dám tak kolem dva a půl tisíce korun, je v tom i maso,“ byl hned od začátku sdílnější další muž, který se představil jako Vilém Dohnal. On pak pro změnu vyzvedl kvalitu potravin v Rakousku. Ostatně z jihočeské metropole to není do Rakouska až tak daleko. Z Českých Budějovic do rakouského městečka Freistadt, kam hodně Jihočechů jezdí nakupovat, je to kolem 60 kilometrů.
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
Lečo? Dříve jídlo před výplatou, dnes luxus…
Starší paní, kterou jsme také oslovili v blízkosti nákupního centra, nás hned upozornila na cenu bílé papriky. „Kilo za stovku!“ Kroutila pohoršeně hlavou a naštvaně pokračovala. „Prokristapána! Lečo jsme měli vždy před výplatou, protože to bylo levné jídlo. Podívejte se dnes. Do leča dávám vajíčka. Viděla jsem jedno snad za pět korun. Párky, někdo dává klobásu, cibule… Rajčata dnes klidně za 70 korun. Dnes si to před výplatou, tedy já před důchodem, určitě nedám. Dost luxus, ne?!“ pokývala naštvaně hlavou.
Šli jsme se přesvědčit. A skutečně jsme objevili bílé papriky kilo za 99,90. Podle cedule k nám přicestovaly z Jordánska. Rajčata jsme našli v akci za 46 korun kilo. Cena před slevou byla ale více než 70 korun. Cibuli jsme viděli kilo za 32 korun. V zelenině nás pak zaujala například i petržel kořenová kilo za 76,90 nebo mrkev za 28,90.
Někteří lidé mluvili také o tom, že nakupují hlavně podle slevových letáků.
„Většinou si vybírám třeba ze dvou obchodů, které jsou blízko sebe. Určitě bych neobjížděla obchody po celém městě, to by se nevyplatilo kvůli benzínu. A snažím se mít zásoby, tak aby když je levné máslo, zrovna ho vezmu, stejně tak třeba mouku, cukr, sýry…,“ vysvětlovala mladá žena, která se představila jako Kamila Donešová.
Ceny potravin v obchodech? Katastrofa! Zní z potravinové banky…
Jak říká Štěpán Douša, moderátor, který dlouhodobě pomáhá v potravinové bance, o potravinovou pomoc je v České republice čím dál větší zájem.
Fotogalerie: - Milionový Fiala
„Je to kvůli krizi, která tady nastala kvůli cenám energií a kvůli tomu, jak stoupá chudoba. Covid v tomto směru proti tomu nebyl nic. Tehdy krachovali někteří podnikatelé, zavíraly se třeba hospody. Ale ta současná situace nezasáhla ty ‚bohaté‘, tohle zasáhlo především ty chudé a střední vrstvy. Čím dál tím víc nás navštěvují senioři, matky samoživitelky, ale i lidé, kteří by nikdy nečekali, že takovou pomoc budou kdy potřebovat, “ vysvětluje a dodává.
„Je to hodně velký problém a vůbec si neumím představit, jaká cesta by z toho mohla jít ven.“
Jak uvádí, lidé mají největší zájem o mouku, těstoviny, rýži, konzervy a pečivo. „O trvanlivé potraviny žádáme naše dárce nejvíc. Lidí, kteří potřebují pomoc, chodí opravdu hodně, a těch potravin je tak stále málo,“ krčí rameny s tím, že potravinová banka je v každém kraji. Nejvíc výdejních míst je pak v Praze.
Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?Anketa
Zeptali jsme se také, co říká na cenu potravin v obchodech. „Katastrofa! Když se kouknu, kolik stojí kilo brambor v obchodě, a vezmu, za kolik se dají vypěstovat na venkově, odkud pocházím… Je to nehorázné. Lidé si některé věci dnes ani nemohou koupit,“ říká a pokračuje.
„Dobře to bylo vidět o Vánocích. Dřív jsem žasl nad plnými košíky s tím, že to nemohou ti lidé ani sníst, že to musejí nakonec i vyhodit. A teď, když jsem šel před Vánoci nakupovat, zaznamenal jsem, že ty nákupy opravdu nebyly takové. Lidi počítali. Je to znát. A je to i mé okolí, přátelé, bavíme se o tom. Říkají, že už kupují jen to nejnutnější,“ popsal.
Odpověděl i na to, kdo podle něj za vysoké ceny v obchodech může. „To vím naprosto přesně, kvůli čemu to je. Mně vadí, když si pustím nějakou politickou debatu a tam někdo křičí na toho druhého, že za to mohou výrobci potravin. Ale to vláda zastropovala ceny energií tak, jak zastropovala. Takže samozřejmě ten výrobce ty účty za ty energie musí platit. Ale finální cenu toho produktu, to přece snad už každý ví, udává konečný prodejce, a to je obchodní řetězec. Takže za ty ceny za mě jednoznačně může vláda a obchodní řetězce,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
hodo
