Víte, že Severočeši spotřebují 3krát méně vody než Američané? Buď se myjí méně než obyvatelé USA, nebo dokážou se životadárnou tekutinou lépe hospodařit… Správně je za B, ale nejasný výrok může natropit dost nedorozumění.
Jste pro to, abychom zachránili naše afghánské tlumočníky?Anketa
Podobně je to možná s neobratným vyjádřením Ivana Bartoše, když Ústecký kraj porovnával se zaostalým Rumunskem. Pravda je, že výrok rozlítil mnohé patrioty, a lídr Pirátů posléze ozřejmil, že jej myslel čistě ekonomicky: „Hrubý domácí produkt na hlavu byl už v roce 2019 o šest procent nižší než stejná statistika u Rumunska. To je prostě fakt. Za to nemohou Ústečané, ale vláda. Lidí si zde velice vážím a pomoc jim je pro mě absolutní prioritou.“
Je to opačně, hájí Ústečany profesor z New Yorku
Byť některé, kterých se necitlivě dotkl, tímto ukonejšil, mohou i takto pojatá ekonomická data být ošemetná. Podle profesora ekonomie z neworské univerzity Jaroslava Borovicky nepoužil smysluplné srovnání, a to ze dvou závažných důvodů – kvůli způsobu výpočtu regionálního HDP, a kvůli způsobu aplikace parity kupní síly. „Lepší statistiky ukazují, že Ústecký kraj je ekonomicky stále dost jasně před Rumunskem,“ tvrdí a dále vysvětluje:
„Eurostat nedokáže na regionální úrovni přesně identifikovat, kde je HDP skutečně vytvořen a komu plynou příjmy. Když obyvatelé Ústeckého kraje dojíždějí za prací do Prahy, tak se to, co vytvoří, započítá do pražského HDP, přestože mzdy plynou do Ústeckého kraje. Když je firma, vyrábějící v Karlovarském kraji, registrovaná v Praze, zisky se opět započítávají do pražského HDP.“ Druhý důvod, proč HDP v tržních cenách neodráží ekonomickou realitu daného regionu, jsou rozdílné lokální ceny. Proto se HDP přepočítává podle parity kupní síly na hypotetickou celoevropskou cenovou hladinu. „Tento 31% rozdíl ve prospěch regionu Severozápad je přitom stále ještě konzervativní, kvůli výše uvedenému problému s indikátory parity kupní síly – skutečný rozdíl bude vyšší,“ dodává profesor.
Z komentářů pod vysvětlením profesora Borovicky:
„To fakt jako volič chceš, aby ti přijel říkat volební lídr z Prahy, že jsme tu úplně v hajzlu…“
Ústecký kraj jako věřitel
Hospodářská komora v Mostě, kterou PL oslovily, se k politickým tématům ani konkrétním politikům před volbami nevyjadřuje. „Máme bobříka mlčení. Výrok Piráta o našem kraji jsem ale zaznamenal, osobně mě rozčílil, a pokud bych se měl sám za sebe vyjádřit ke srovnání našeho regionu s Rumunskem, pak by to bylo možná i žalovatelné…“ podotkl na dotaz PL Rudolf Jung, předseda této okresní pobočky, o níž stojí za zmínku říci, že léta byla největší v rámci republiky a teď – spolu s dvěma moravskými – patří do první trojky na špici.
„Chvilka pomoci je lepší než deset dní soucitu.“
Rumunské přísloví
„Společnost má samozřejmě k Ústeckému kraji velký dluh, který postupně splácí: Léta se odsud vysávala energie, která umožnila českému národu pohodlně žít. A tento deficit se pochopitelně musí splatit. Je diskutabilní, jakou rychlostí. Zatím se nám zdá, že by mohla být vyšší, ale slova o zanedbanosti bych určitě nevolil. Spíš o formě splácení společenského závazku, který za ta léta republika způsobila,“ zní reakce Rudolfa Junga.
Ovzduší znečištěné průmyslovou výrobou dohnalo zdejší lidi v 89. roce k ekologickým demonstracím, které byly předzvěstí sametové revoluce.
„Druhá půlka minulého století se opravdu podepsala. Stát z nás prosperoval – vždyť také náš průmysl byl na špici! Těžký průmysl zejména. Dnes se to převedlo do Číny, která postupuje úplně stejným způsobem jako dříve my, takže nejde o nic neobvyklého. Spíše je třeba likvidovat následky a nedívat se na věc pohledem tehdejším, ale dnešním… Ekologické problémy, zhoršení života, pak vygenerovaly všechny návazné potíže, se kterými se společensky trápíme dodnes,“ podotkl Jung.
Jezero Most, jeden z unikátů Severních Čech, nedaleko – také raritního – přesunutého kostela. Příklad rekultivované krajiny, 310 hektarů zatopené plochy (Máchovo jezero má 284 hektarů) na místě starého města. Již teď zde roste kolem 350 druhů cévnatých rostlin, žije zde 136 druhů ptactva včetně 36 ohrožených druhů, voda je průzračná až do osmi metrů hloubky.
„Celá republika do našeho kraje postupně sestěhovala nepřizpůsobivé občany a nyní nás politici přirovnávají k Rumunsku? To považujeme za vrchol pokrytectví! Není to chudoba, která je naším problémem, je to obchod s chudobou, který způsobil, že se v našem kraji potýkáme především s problémy spojenými se sociálně vyloučenými lokalitami. Patří sem zvýšená kriminalita, nepořádek, nerespektování zákonů a nevymahatelnost práva,“ uvedl rozohněně Zdeněk Matouš, starosta Krupky.
Příroda se přitom od minulého století významně vzpamatovala. „Zdejší hory mají obrovský potenciál. Před pár dny jsem mluvil s jedním starostou a on mi říkal: My už ty snahy CHKO neposilujeme, my nepotřebujeme takové návaly turistů. Nám rostou náklady na údržbu, odvozy... Říkali mi to starostové, například David Kádner z Nové Vsi v Horách, že se na příliv turistů musejí Krušné hory vybavit, protože už teď jejich nápor nezvládají. To je známka toho, že nejde o žádnou zaostalou oblast, když zájem roste,“ dodává předseda místní komory.
Krušné hory, kdysi zdevastované, byly zrovna nedávno jako unikátní krajina zapsány na seznam světového dědictví Unesco. Součástí je mimo jiné právě město Krupka na Teplicku.
Vzor pro Kanadu i Čínu
Jak obnovit poničenou krajinu, se sem podle Mostečana Junga jezdí učit i Kanaďané. „Zdejší rekultivace jsou světový unikát. Jsme vzorem pro revitalizaci krajiny po těžbě, která je po celém světě stejná. To není nic, čím by se Ústecký kraj vymykal. Energetika a těžba dělají nepořádek na celém světě. V jiné části země se vypalují pralesy jenom proto, aby měli čím jezdit,“ zmiňuje severočeský patriot. Do Číny už před několika desítkami let jezdil o rekultivaci přírody po průmyslových zásazích školit světově uznávaný krajinný ekolog Stanislav Štýs.
Stanislav Štýs z Mostu, „mistr rekultivací“ a otec myšlenky Centra výzkumu krajiny, lesník a krajinný ekolog, který zhruba 70 let dokumentuje proměny krajiny. Vystavoval své fotografie „dvojčat“ už i na Hradě. Foto: Lucie Bartoš
Netradičními rekultivacemi jen v samotném Mostě je například Autodrom, závodiště Hipodrom, golfové hřiště, vodní nádrže Benedikt a Matylda. V neposlední řadě pak téměř průzračně čisté jezero Most.
Jde o jeden z obnovujících megaprojektů, které už před řadou let místní tripartita zahrnula do Globálního plánu revitalizace (GPR), který se snažila prosazovat bez ohledu na to, kdo zrovna drží politické kormidlo.
„Tento kraj po sobě umí uklízet. Tady se po sobě uklidilo tak, že krajina dostala mnohem vyšší užitnou hodnotu, jsou tu blata, mokřady…“ zmiňuje Rudolf Jung.
Autodrom v Mostě, závodní okruh, který vznikl rekultivací bývalé důlní výsypky.
Ostrůvky (statistické) deviace
Že jsou na severu bublající ohniska problémů, to je podle Junga jasné, ale nelze to prý rozhodně paušalizovat na celý kraj. Ke statistikám je obezřetný, a to i když se týkají sociodemografických údajů o obyvatelích. Naposledy ho v tomto směru upoutaly informace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, podle nichž Romové mají oproti většinové populaci o 18 let kratší věk dožití.
„Tato populace zde žije ve vysokém procentu. Položil si někdo otázku, co to dělá se zdejší statistikou průměrného dožití? Je to jeden z faktorů, který náš kraj řadí na poslední místa v parametru kvality života.“
Hustota romského osídlení se v kraji zvyšuje, čímž je živen přetrvávající „byznys s chudobou“, a tak díky několika vyloučeným lokalitám ovlivňuje celkovou statistiku. Ta by bez zahrnutí těchto specifických lokalit vypadala úplně jinak. „Čím více se sem stěhují, tak to celkově zkresluje čísla o obyvatelstvu Ústeckého kraje. Statistika v tomto směru pak selhává. Nelze sčítat bez toho, aniž by se rozklíčovalo, co za čísly stojí,“ zdůrazňuje Jung.
Vrátíme-li se k Ústeckému kraji, tak stále drží nelichotivé prvenství v počtu vyloučených lokalit, jichž je kolem devadesáti. Chanov, Předlice, Janov… Téměř třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je právě zde.
Chanov je pro Mostečany periferií, do které se z města nedostanou třeba za celý svůj život. Počiny jako například seriál Most! ale mohou na veřejnost působit jinak. Foto: Lucie Bartoš
O disparitách mezi regiony jsme psali před časem v textu se socioložkou Idou Kaiserovou, která se tak vyjadřovala v kraji Plzeňském, jenž sousedí s Ústeckým. „Naše země, na tom se ze svých zkušeností shodneme asi všichni, je poměrně centralisticky organizovaný stát. To znamená, že má ve středu velkou metropoli Prahu a ta má takovou vlastnost, že září jako Slunce. Čím jste od něj dál, tím méně paprsků a tepla na vás dopadá. Žijete ve stínu a chladu a je to jako až forma jistého fyzikálního zákona,“ vysvětlovala tehdy publiku v „opomíjených regionech“ zvaných bývalé Sudety s tím, že takovou organizaci prostoru můžeme najít i v tomto kraji. Čím dále jsme od metropole, tím méně na nás dopadá teplých životadárných paprsků. Je dle ní s podivem, že to už bereme v podstatě jako přirozený stav věcí. „Má to opravdu sílu až fyzikálního zákona,“ zaznělo od ní.
Jde tu o hlasy cizinců
Rudolf Jung je přesvědčen, že angažovanost mimoústeckých lídrů v severočeském regionu tkví v tom, že spoléhají na hlasy ze zahraničí. „Volební potenciál zde nemají nijak velký, ale v letošních volbách je Ústecký kraj tím, do jehož okrsku se budou připočítávat hlasy občanů volících v zahraničí,“ připomněl Rudolf Jung. Češi žijící v cizině budou do Sněmovny vybírat z kandidátů pro Ústecký kraj. Tedy se rozhodovat případně i mezi Bartošem a Babišem. Lídr ANO je na Chomutovsku, Teplicku a Mostecku právě dnes.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
