„To není chyba. To je záměr.“ Šotek v korespondenční volbě

10.07.2024 8:54 | Komentář

Senátoři budou brzo rozhodovat o návrhu zákona o korespondenční volbě, který v květnu odsouhlasila Sněmovna, kde má většinu vládnoucí pětikoalice. Nyní se ale objevují hlasy, které varují před závažnými chybami, které má návrh údajně obsahovat. Jako první na ně upozornil právník, politik a analytik Robert Kotzian. My jsme se proto obrátili na členy Senátu s několika otázkami. Jejich reakce byla velmi tvrdá. Není to prý „šotek“, ale záměr.

„To není chyba. To je záměr.“ Šotek v korespondenční volbě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Schůze Senátu. Senátoři projednali také ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO

Anketa

Je dobře, že Orbán jel do Moskvy a Pekingu?

hlasovalo: 18058 lidí

„O korespondenčních volbách už bylo řečeno mnoho. Jenže zdá se, že v zákoně, kterým se navrhují, jsou dvě chyby. A ne pouze formální,“ varuje Kotzian v příspěvku na sociální síti X z 30. června 2024. Jedna chyba se týká soudní obrany proti nevydání hlasovacích písemností a druhá trestnosti zneužití korespondenční volby.

V prvním případě se jedná podle Kotziana o to, že pokud by zahraničnímu voliči nebyly vydány tzv. písemnosti pro korespondenční volbu, tedy návod k volbám, identifikační lístek, úřední obálka a doručovací obálka, neexistuje v zákoně způsob, který by takovou chybu postihoval.

„Tato obrana je upravena v soudním řádu správním. Zákon o korespondenčních volbách jej má doplnit tak, aby počítal i s touto obranou,“ vysvětluje Kotzian.

Anketa

Podporujete vládní návrh, který ve volbách umožní korespondenční hlasování ze zahraničí?

2%
97%
hlasovalo: 35410 lidí

Jak je ale z obrázku patrné, červeně vyznačené doplnění nebude v platnosti pro parlamentní volby 2025. „Toto doplnění soudního řádu správního nebude platit pro parlamentní volby konané v roce 2025. Ale až pro ty další. Pokud tedy nějaká ambasáda někomu nevydá písemnosti pro korespondenční volbu v roce 2025, dotyčný se nejspíš nebude moci soudně bránit,“ uvádí Kotzian.

Ve druhém případě se jedná o trestnost zneužití korespondenční volby. „Novelizován má být i trestní zákoník, aby zneužití korespondenční volby bylo trestným činem (druhý obrázek). Jenže tento trestný čin má být zaveden až pro další volby, tj. ne pro volby 2025. Zneužití korespondenčních voleb v roce 2025 tedy nejspíš nebude trestné,“ pokračuje Robert Kotzian. 

Politik a právník Robert Kotzian, který na případ upozornil.

Svá zjištění shrnul v příspěvku na sociální síti X slovy, že není konspirátor, a tak věří, že se jedná o pouhá pochybení. „Jde ovšem o chyby vážné, které by měly být opraveny,“ uvádí s dovětkem, že nezáleží na tom, že v tomto případě by se jednalo „jen“ o jedny volby. Podle Kotziana si lze jen těžko představit situaci, kdy by ve výše uvedených případech neexistovala soudní obrana a kdy by zneužití korespondenčních voleb nebylo ze zákona trestné tak, jak tomu je u ostatních voleb. „Korespondenční volby samy o sobě budí určitou nedůvěru. S těmito chybami by to bylo ještě horší,“ dodal český právník a politik. 

 

 

Vzhledem k závažnosti celé věci jsme oslovili několik členů Senátu, kteří jsou původní profesí právníky, aby nám i oni sdělili svůj pohled na celou záležitost.

„Návrhem zákona, který zavádí korespondenční hlasování, se zabývám pro jeho vysoce kontroverzní obsah a výrazný zásah do ústavních práv občanů velmi důkladně. Proto si dovolím kolegovi mírně oponovat, což chápejte s nadsázkou, protože to popsal samozřejmě velmi správně a velmi přesně. Moje oponentura se dotýká pouze toho, že bych to nenazvala chybami. Navrhovatele totiž průběh voleb, který by mělo být možné alespoň vzdáleně nazvat průběhem zákonným, vůbec nezajímá. Jde mu od počátku jen o technický ‚sběr‘ hlasů ze zahraničí, a to jakkoliv, a sám fakt, že jsou tam místa bez možnosti jakékoli soudní obrany či kontroly zneužití korespondenční volby v jeho zájmovém roce 2025 ho nechává zcela klidným. Ale ráda bych upozornila na mnohem závažnější část návrhu textu zákona, s nímž obě věci, na které upozorňuje kolega, úzce souvisí, respektive která je těchto dvou věcí příčinou. Ta část, která je podle mého názoru hrubě za hranou ústavnosti legislativního procesu, je doslova zneužitím zákonodárné moci v otázce selektivní účinnosti zákona,“ odpověděla nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. 

Anketa

Je dobře, že Orbán jel do Moskvy a Pekingu?

hlasovalo: 18058 lidí

„Zákon o správě voleb, který zavádí korespondenční hlasování, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. To je zcela jasná úprava, které porozumí i každý laik. Ale v části osmé zavádí proti všem obvyklostem legislativního procesu korespondenční hlasování už pro volby konané v roce 2025 (!!!), tedy zejména pro volby do Poslanecké sněmovny, které mají být uspořádány na podzim roku 2025,“ upřesnila Hamplová, podle které se v tomto případě jedná o speciální úpravu k volebním zákonům. „Tedy svým způsobem de facto o samostatný zákon, který byl do tohoto vpraven ‚na objednávku‘ současné koalice jen proto, aby korespondenční volba mohla být použita, v podstatě ne zcela připravena (viz ony dvě závažné chyby), o čtyři roky dřív. Tedy účinnost zákona, který zavádí úpravu korespondenčního hlasování, je stanovena na 1. ledna 2026, ale část osmá a související změny ve volebních zákonech upravující korespondenční hlasování samostatně, tedy speciálně pro volby konané v roce 2025, nabývají bezdůvodně účinnosti už k 1. lednu 2025,“ doplňuje senátorka. „Návrh ve svém celku je z pohledu práva především jeden velký omyl. Jeho obsah je protiústavní, úprava zpětné účinnosti je bezdůvodně účelová, z pohledu ústavního tedy také neobstojí, a kontinuita s právním řádem jako celkem je navíc těžce odbytá,“ říká ke kvalitě návrhu jako takového.

Přirozeně nás proto zajímalo, zda příslušný senátní tisk v této věci reflektuje nějaké změny, tedy zda se chyby snaží napravit. „Prozatím ne,“ říká senátorka Zwyrtek Hamplová. Podle ní je ale celá věc teprve na počátku a její kolegové budou patrně svůj postoj teprve zvažovat. „Zde musím podotknout, že na onu nezvyklou ‚účinnost na objednávku‘, upozornil poměrně důrazně a velmi správně i legislativní odbor Senátu, což z profesního hlediska velmi oceňuji,“ pochválila senátní tým pod vedením ředitele JUDr. Milana Eberleho. Podle Jany Zwyrtek Hamplové tato pochybení nelze přehlížet, neboť se nejedná o věc názoru na korespondenční volbu, ale o čistotu legislativního procesu. Celou záležitost označuje za neobvyklou a za hranou ústavnosti nakládání s účinností právní normy.

„Podle mne předložený návrh nemůže být nikdy schválen, a pokud by schválen byl, tak by se mělo najít dost zákonodárců, aby putoval k Ústavnímu soudu. Ať už by to bylo proto, že korespondenční volba popírá základní ústavní principy volebního práva, a to tři ze čtyř – rovnost, přímost a tajnost volebního práva, což korespondenční volba nezaručuje ani náhodou, nebo pro onu předbíhající účinnost ‚na objednávku‘, kdy korespondenční volba, kterou zavádí zákon až s účinností od 1. ledna 2026, může být využita ad hoc už v roce 2025 na základě speciálních ustanovení zákona,“ hodnotí Zwyrtek Hamplová šance, že příslušný návrh u senátorů navzdory výše zmíněným podivnostem uspěje. „Je to, s nadsázkou, podobné, jako bychom od 1. ledna 2026 schválili trest smrti, ale popravovat se mohlo na základě vsunutí pár paragrafů už v roce 2025. V právním státě nemožné – účinnost je jasný pojem, a nesmí se s ní účelově nakládat podle toho, jak se to někomu hodí. Zcela to popírá právní jistoty a důvěru v principy právního státu,“ vysvětluje.

Jana Zwyrtek Hamplová také připomněla Istanbulskou úmluvu, kterou Senát odmítl ratifikovat letos v lednu. Tehdy podle ní Senát dal přednost základním právním principům, historicky osvědčeným jistotám a důvěře v právo. V podobný průběh doufá i nyní. Co by se ale stalo v případě, že návrh v této podobě Senátem projde? „Jak jsem již uvedla, průběh voleb podle předloženého návrhu si absolutně neumím představit. Situaci z otázky tak vnímám jako hypotetickou – ale kdyby nastala, mohla by vyvolat řízení o neplatnosti voleb,“ varuje Zwyrtek Hamplová. „Ostatně řízení o neplatnosti voleb si umím představit i bez těchto situací – postačuje protiústavnost a kvalita návrhu zákona, pokud jej kolegové budou mít odvahu schválit a prezident podepsat. Mimochodem je zde malá kuriozita, která se prezidentské funkce týká – kdyby se konaly volby na Pražský Hrad v roce 2025, pak by se účinnost korespondenční volby týkala i jich. Se všemi nedokonalostmi, o kterých hovoříme v tomto rozhovoru. Možná by to měl někdo panu prezidentovi říct (úsměv),“ dodává.

Na dotaz redakce zareagovala i nezávislá senátorka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Ta však byla ve svém vyjádření mnohem stručnější. „Jsem ostře proti zavedení korespondenčního hlasování ve volbách ze zahraničí, které považuji za hrubě nesouladné s českým ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu budu hlasovat proti návrhu na zavedení této účelovosti a nechci se zabývat technikáliemi, které by můj zásadní nesouhlas jen rozmělnily,“ uvedla.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Šebesta

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Volby, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseNic moc , 10.07.2024 9:21:09
Korespondenční volby jsou nezákonné a dávají prostor k podvodům. Podvodníci z pětikoalice dělají podvody!

|  16 |  0

Další články z rubriky

Kdyby Trumpa zabili: Občanská válka? Americké souvislosti od Erika Besta

20:11 Kdyby Trumpa zabili: Občanská válka? Americké souvislosti od Erika Besta

Donald Trump přežil pokus o atentát. Republikánský exprezident smrti unikl doslova o vlásek, když út…