Minská dohoda 2, jak ji nazývá analytik Jan Campbell, zřejmě nepřinese uklidnění situace na Ukrajině. Přesto podle jeho slov musela být uzavřena, protože při vynaložení zdrojů a sil tří prezidentů a kancléřky by se situace na Ukrajině ještě více zhoršila a diplomacie jako taková by v této fázi konfliktu ztratila svoji funkci, uvádí analytik. Dodává ale jednu podstatnou věc, že se jednání o příměří v běloruském Minsku neúčastnil zástupce USA. Dělal se tak prý "účet bez vrchního".
K jednotlivým bodům dokumentu pak uvádí důvody, proč bude tak těžké dohodu naplnit. Závěrem svého komentáře pak poukazuje na pro mnohé nepříliš zřejmou roli Ukrajiny jako pomocníka v boji s Ruskou federací.
- TÉMA: Jednání v Minsku
Celý komentář Jana Campbella:
Anketa
Bude na Ukrajině mír?
hlasovalo: 18730 lidí
Zatímco se píše v Německu i v ČR a možná i jinde, že Merkelová v Minsku prohrála, Porošenko se v neveřejném, ale již intenzivně diskutovaném videozápisu nejenom na Ukrajině vyjadřuje o Putinovi jako o nečestně hrajícím špinavou hru, za přitakávání prezidenta Lukašenka (já vím, já... všichni tomu rozuměli), prezident Hollande chce od pondělí kontrolovat plnění dohody pomocí telefonických konferencí, filantrop - kulíšek Soros ukázal světu, jaký vliv on stále má na rozhodování MMF a SB a jak se úkoluje pomoc Ukrajině.
O dohodě Minsk 2 a její hodnotě v kontextu boje mezi USA-EU a Ruskou federací jsem nečetl nic podstatného. Proto jsem se rozhodl nabídnout krátkou analýzu textu dohody a rámce, ke kterému se evropští analytici z mně pochopitelných důvodů veřejně nevyjadřují.
Proč se dohoda podepsala i když se ví, že nebude plněna?
S jistotou lze při povrchní analýze textu dokumentu říci následující.
A) podstata věci - problému se nezměnila. Dohoda musela být uzavřena, protože při vynaložení zdrojů a sil tří prezidentů a kancléřky by se situace na Ukrajině okamžitě ještě více zhoršila a diplomacie jako taková by ztratila svoji funkci, minimálně v této fázi konfliktu. Na druhé straně, ostatní problémy v EU by se nemohly ani projednávat, ani řešit. Přitom je mnohé, co čeká na řešení. Řecko, které nemůže jako člen Euroklubu externě devalvovat, několik let interně devalvovalo v oblasti mezd a cen v nejlepším případě s nulovým výsledkem. V boji Řecka s EU je poměr sil jednoznačně 18:1. Jenom zázrak nebo sofistikovaný podvod na voličích dovolí existenci eurozóny ve známé podobě. Stačilo a stačí se podívat na denní rozvrh Merkelové a Putina a všem by mělo být jasné, proč musel být v Minsku podepsaný dokument. Pro nezkušené z dlouhých jednání uvádím, že dlouhá a vyčerpávající jednání týkající se zásadních otázek bezpečnosti a národních zájmů produkují tolik stresových hormonů, že lze říci, že koncentrace trénovaných jednacích osobností paradoxně stoupá. Výsledkem je, že se nedělá tolik chyb jako při dlouhých jednáních s přestávkami. V daném případě minské dohody 2 to neplatí, protože se dělal účet bez vrchního. To jest bez USA. K jednotlivým bodům dohody a pro lepší porozumění smyslu druhé části příspěvku si dovoluji stručně poznamenat následující:
1) Úspěch dohody stojí a padá s tichem zbraní, které má nastoupit během víkendu.
2) Velké zbraně mají být staženy 50 až 150 km. Pro Kyjev to znamená se stáhnout na novou, pro Donbas a Luhansk to znamená se stáhnout na starou hranici. Tím vzniká potenciálně nový bojový prostor, který bude zcela určitě využit, nebude-li před konečným řešením zneužit jednou nebo druhou stranou.
3) OBSE má hrát svoji původní roli. Nebylo specifikováno složení OBSE mise ani způsob, jak zvýšit efektivitu mise bez zranění.
4) Nové volby na Donbasu a Luhansku se mají uskutečnit s pomocí nového zákona. Na tvorbě zákona se nemohou ale podílet ti, kterých se zákon přímo týká a kteří mohou teoreticky ztratit moc. Souhlas Porošenka s volbami znamená praktickou porážku prezidenta, protože Donbas má dostat právo na nový život, který dohoda nespecifikuje.
5) Amnestie - tak tento bod nebyl specificky zformulován a představuje důvod pro pokračování konfliktu na jiné úrovni. Oproti dohodě Minsk 1 nevylučuje těžké zločiny a formulace dělá dojem generální amnestie v případě, že Doněck a Luhansk spadnou opět pod kyjevské zákony. Dalším z důvodů za mnohé je amnestie za potrestání viníků MH. Nevylučuji, že amnestie nezveřejněných viníků sestřelení MH je částí snahy zamést případ pod koberec. Nevylučuji současně, že se nenajdou advokáti a poškození, kteří se ale budou domáhat práva na vysvětlení sestřelení MH a potrestání viníků jinou cestou a jinými prostředky, než tomu bylo možné doposud.
6) Výměna zajatců - neobsahuje řešení případu Nadji Savčenko a možná i dalších zajatců, kterými mohou být občané jiných států, včetně evropských.
7) Humanitární pomoc - byla, je a zůstane zdrojem nedůvěry a podezírání Ruské federace.
8) Kyjev má otevřít banky v Doněcku a Luhansku, vrátit úředníky do služeb, platit důchody a sbírat daně. Nedovedu si představit, který ukrajinský úředník vyslechne příkaz kyjevské vlády k návratu na místo, ve kterém nenajde ani budovu, ani kancelář, ani židli.
9) Kontrola hranic - je záležitost zcela jistě a přímo spojená s volbami. Stačí si představit vítěze voleb, jestli se kdy a vůbec uskuteční, a odpovědi se nabízejí sami od sebe.
Ukrajina jako pomocník USA v břidlicovém boji s Ruskou federací
Role Ukrajiny jako pomocníka USA v boji s Ruskou federací není pro mnohé čtenáře a pozorovatele bohužel zřejmá, nehledě na její objektivní přítomnost, kterou dokazují následující hlavní fakta. Jsem si vědom rizika, nedorozumění a kritiky spojené s velice zjednodušenou prezentací a analýzou dat a skutečností.
1) MEA (mezinárodní energetická agentura) uvádí ve své prognóze 2020, že USA zaujaly první místo na světě v těžbě a produkci ropy v roce 2014 zvýšením objemu produkce o 1,5 milionu na 11,81 milionu barelů denně. To je důležité pro úspěšný pokus ovlivnit uhlovodíkové proudy ve světě pomocí chaosu na Blízkém východě. Ruská federace ustoupila na druhé místo, s objemem produkce ve výši 10,31 milionu barelů denně. Toto vítězství USA nad Ruskou federací lze nazvat Pyrrhovým vítězstvím. Proč?
V době, kdy píši tyto řádky, těží Ruská federace 10,91 milionu barelů denně a USA přiznávají oficiálně hodnotu bankrotu amerických společností angažujících se v naftovém průmyslu USA ve výši 400 miliard USD! Současně MEA mlží. A to tím, že nebere v úvahu přibližně 15 procent celkové produkce OPEC. Korektní data tak dokazují, že Saúdská Arábie je na vedoucím místě. Tato pozice je důležitá pro pochopení role Ukrajiny jako zásobníků břidlicového plynu USA.
Ve čtvrtek, v den podpisu Minsk 2 byla cena Brent za barel 59,31 USD, WTI cena 51,28 USD, což je výhodná cenová dynamika pro Moskvu a bolehlav pro Washington. To potvrzuje i francouzský Upstream + Gas & power Total svým veřejným tvrzením, že USA nemohou být konkurenceschopné s LNG při ceně 70 USD za barel. Výkonný ředitel Shell Berden dokonce prohlásil, že ropně-plynový a politický kurs Obamovy vlády se neuskutečnil. USA potřebují buď snížit produkci ropy nebo zavřít nebo přinejmenším zamrazit břidlicová naleziště. V této nově vzniklé patové situaci se musí USA rozhodnout.
Rozhodnutí USA se nedá udělat bez Saúdské Arábie a bez vlivu na Ruskou federaci. Prognóza MEA 2020 dále uvádí, že USA bude zvyšovat objem produkce jenom v oblasti břidlicového plynu z dnešních 3,6 na 5,2 milionu barelů denně. Naproti tomu stojí objektivně větší a prokázané zásoby břidlicového plynu v Ruské federaci. Již tento malý výčet faktů představuje velké množství možných variací amerického řešení a rozhodování. Pro analytika se nabízejí základní čtyři cesty k řešení patové situace a pozice USA v uhlovodíkovém světě.
1) Domluvit se s Moskvou o Ukrajině a zvýšit cenu barelu,
2) Změnit politický režim v Moskvě,
3) Domluvit se se Saúdskou Arábii proti Moskvě,
4) Svrhnout dynastii Saúdů
Přihlédnu-li ke srovnání skutečných výsledků americké prognózy 2000-2015, s nedávno zveřejněnými hlavními 4 trendy prognózy 2015-2030, které nemohu z časových důvodů rozvádět na tomto místě, a budu-li se řídit povinností analytika a poradce brát v úvahu nejhorší varianty a řešení, nemohu nic jiného konstatovat, než že se patová situace mezi USA a Ruskou federací bude řešit prodloužením vojenského konfliktu za účasti Ukrajiny. Proto dohoda Minsk 2 je pouze pauzou ve větším boji a ne nadějí na mír a mírové uspořádání Ukrajiny. EU se pohybuje i nadále ve směru takzvané kolaterální škody.
Další komentáře a analýzy Jana Campbella:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
