Komu více důvěřujete?Anketa
Jaké budou následky? To popsal například Fatih Birol, šéf Mezinárodní agentury pro energii. Podotkl, že před nespolehlivostí ruských dodávek varovali ještě před začátkem invaze. Další měsíce prý budou kritické, Birol se již setkal se zástupci zemí G7 a předsedkyní Evropské komise i eurokomisaři. „Ponoukal jsem je, aby teď udělali vše, co je v jejich silách, aby se připravili na dlouhou a tvrdou zimu,“ uvedl Birol. Evropští lídři jsou prý proaktivní, což je dobré.
Šéf IEA nabízí několik scénářů. Pokud by byla 21. července dodávka plynu obnovena, ale Putin ukončil zásobování na začátku topné sezóny, tedy 1. října, tak by země EU musely mít zásobníky plné na 90 %, aby vydržely až do března a už od ledna by hrozily výpadky dodávek.
Předpokládaná úroveň zásobníků plynu, pokud Rusko utne plyn v říjnu
Zdroj: IEA
Aby mohlo dojít k takovému naplnění zásobníků, je dle Birola potřeba začít šetřit už teď. Některá úsporná opatření jsou zavedena už teď, ale ta prý nejsou dostatečná, celkem je dle analýzy IEA nutné uspořit 12 miliard kubických metrů. Pro zajímavost, to je obsah 130 tankerů plných zkapalněného plynu a je to přibližně o čtvrtinu více, než činila spotřeba České republiky za rok 2021 (9,43 mld. m3).
Birol také konstatuje, že diverzifikace zdrojů stačit nebude a že Norsko a Ázerbájdžán nemohou pokrýt výpadek ruského plynu, ani zdroje v severní Africe, ani domácí produkce, ani pokud se navýší dovoz zkapalněného plynu.
Šéf IEA navrhuje vytvořit aukční systém, který by firmy pobízel ke snižování spotřeby plynu. Dále by minimalizoval používání plynu při výrobě energie a nahradil by ho pálením uhlí, topného oleje a samozřejmě obnovitelnými zdroji a také jadernými. Dodavatelé elektřiny a plynu by prý také měli více spolupracovat, aby se vyhnuli výkyvům v poptávce. Birol také navrhuje, aby domácnosti snížily spotřebu elektřiny. Toho by se mělo docílit nastavením „chladicích standardů a kontrol“. Příkladem by prý měly jít státní instituce a na obyvatelstvo by se měla použít informační kampaň, aby změnilo své návyky. Šéf IEA také navrhuje sjednocení nouzových plánů napříč Evropou a také ve státech samotných.
Fotogalerie: - Energetický zákon
Pokud k tomu nedojde, dle Birola mohou přijít mnohem drastičtější omezení. Kromě toho by prý vlády měly obyvatelstvo připravit na to, co ho čeká. Při minulých energetických krizích prý informační kampaně dokázaly snížit krátkodobou spotřebu i o desítky procent. „Každý krok se počítá,“ říká Birol a dodává, že se počítají i jednoduché kroky, jako snížení teploty, na kterou se byty vytápějí.
A pokud Rusko odřízne Evropu předtím, než naplní zásobníky na 90 %? Pak bude situace ještě horší a bude potřeba, aby si vedení zachovalo chladnou hlavu, pečlivě spolupracovalo a bude také potřeba značná míra solidarity. Evropští lídři by se prý už měli začít připravovat.
„Dnes musí Evropa dělat vše, co je v jejích silách, aby předešla riziku velkých výpadků a přídělového systému, zvláště v zimě, kdy se ti nejzranitelnější bez plynu neobejdou,“ varuje, ale jedním dechem dodává, že Evropa také musí pokračovat v přechodu na čisté zdroje energie. Říká také, že zima bude testem evropské solidarity, který si „nemůže dovolit prohrát“ a u něhož následky půjdou rozhodně dál než jen do energetického sektoru.
Fotogalerie: - Lékaři a občané proti válce
V EU už podle prohlášení je snaha zdroje diverzifikovat. Včera Ursula von der Leyenová na twitteru vyzdvihovala Ázerbájdžán, že má velký potenciál ohledně růstu obnovitelných zdrojů a chystá se prý spolupráce v této oblasti. „EU se obrací na důvěryhodné poskytovatele energie. Ázebájdžán je jedním z nich. Dnešní dohodou se zavazujeme rozšířit Jižní plynový koridor, aby se dodávky plynu z Ázerbájdžánu do EU zdvojnásobily. Jedná se o dobrou zprávu pro tuto zimu,“ tvrdí von der Leyenová.
Dodejme, že Ázerbájdžánu vládne už skoro dvacet let Ilham Alijev, syn předchozího prezidenta Hejdara Alijeva. O férovosti a demokratičnosti voleb v Ázerbájdžánu panují pochyby již dlouho, nemluvě o azerské válce s Arménií o Náhorní Karabach. Alijevova rodina pak vlastní banky, stavební firmy i poskytovatele telekomunikačních služeb, částečně vlastní i těžební společnosti. Které tyto skutečnosti dělají z Ázerbájdžánu spolehlivého partnera pro EU není jasné.
The EU is turning to trustworthy energy suppliers.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) July 18, 2022
Azerbaijan is one of them.
With today's agreement, we commit to expanding the Southern Gas Corridor, to double gas supplies from Azerbaijan to the EU.
This is good news for our supplies of gas this winter and beyond. pic.twitter.com/j1sVcv10z6
O ceně podpory Ukrajiny mluvil nedávno také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který vyzdvihoval nutnost podpory Ukrajiny, zejména dlouhodobé podpory. „A to bude něco stát,“ ozřejmil. Ale neposkytnout podporu by prý bylo ještě dražší. Pro Stoltenberga jde o principy, o nezávislou a suverénní zemi, na kterou zaútočila ruská mocnost. Po záběrech z Buči by neposkytovat podporu šlo proti tomu, jak by se přátelé a sousedé Ukrajiny měli chovat, tvrdí Stoltenberg.
Pomáhat Ukrajině je údajně v našem zájmu, protože pokud prohraje, tak je to pro nás ohrožující, vystaví jí to ruské agresi. A Rusko si podle něho bude myslet, že svých cílů může dosáhnout silou. Jednalo by se o zavedení sfér vlivu, ve kterých by velké mocnosti určovaly, co malé státy mohou a nemohou. Takže i ti, kterým nezáleží na morálce, by se měli zajímat o své bezpečnostní zájmy. „Takže musíte zaplatit, zaplatit za podporu, za humanitární pomoc, zaplatit za důsledky ekonomických sankcí, protože alternativa je pak platit mnohem víc později,“ řekl a dodal, že my své oběti můžeme počítat na peníze, ale Ukrajinci počítají životy. „Takže bychom si měli přestat stěžovat, dát se do toho a podpořit je. Tečka,“ zakončil.
O dění okolo plynu informoval také spolek Konec uhlí – Nová energie Vladimíra Budinského. Mimo jiné se věnoval i předpovědím IEA a Fatiha Birola. „Zde pan Birol z IEA ukazuje, jak dlouho EU vydrží, když Rusko plyn stopne v říjnu. Už v únoru, tedy za 5 měsíců, bude EU v pr… Nyní se bojíme, že ho Rusko stopne už v červenci 7 + 5 = 12. Veselé Vánoce,“ spočítal Budinský.
Zde pan Birol z IEA ukazuje, jak dlouho EU vydrží, když Rusko plyn stopne v říjnu. Už v únoru, tedy za 5 měsíců, bude EU v pr…
— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) July 18, 2022
Nyní se bojíme, že ho Rusko stopne už v červenci 7 + 5 = 12.
Veselé Vánoce. https://t.co/MZhAacEngF
A varoval také před tím, že v Česku se stále používají plynové elektrárny a elektřina jde na export. „Rusko signalizuje, že dodávky plynu v plném rozsahu neobnoví. My dnes večer pálíme plyn jako diví – využití plynu ve výrobě elektřiny na 83 %, výroba 1 GW. 1,5 GW vyvážíme do Německa a 1,5 GW do Rakouska. Němci využívají plynové zdroje jen z 34 % a Rakušané z 0,5 %. Kdo chybuje?“ ptal se řečnicky.
„České zásobníky s kapacitou na 1/3 roční spotřeby jsou plné ze 3/4, a tedy máme teď 3/12, tedy 1/4 nebo jinak 25 % roční spotřeby v zásobnících. EU má v zásobnících jen 60 % jejich kapacity, ale je to pouze 14 % roční spotřeby v EU. NIKDO se s námi nerozdělí. Sami mají plynu málo,“ deklaroval Budinský.
České zásobníky s kapacitou na 1/3 roční spotřeby jsou plné ze 3/4 a tedy máme teď 3/12, tedy 1/4 nebo jinak 25 % roční spotřeby v zásobnících.
— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) July 18, 2022
EU má v zásobnících jen 60 % jejich kapacity, ale je to pouze 14 % roční spotřeby v EU.
NIKDO se s námi nerozdělí. Sami mají plynu málo. pic.twitter.com/mCvvZj57it
„Každou hodinu teď večer naše plynové elektrárny pálí asi 100 000 m3 plynu. Plynové zdroje jsou teď využívány na 85 %. Při plném využití pálí plynovky 117 000 m3 za hodinu. Vláda má v zásobníku jen 240 milionů m3. To spálí pro představu plynové elektrárny při plném výkonu za 85 dní,“ doplnil ještě ke včerejší situaci.
Důvodem pro ni pak byla extrémně vysoká cena elekřiny, která spuštění plynových elektráren ekonomicky umožnila. „Plyn nebyl ze zásobníků, ale ze spotového trhu. Ale dokud nejsou české zásobníky plné na 100 % (včera 75 %), je to hazard. Plyn jede v Německu na 32 % a v Rakousku na 1 %. U nás večer až na 86 %,“ podotkl Budinský.
Každou hodinu teď večer naše plynové elektrárny pálí asi 100 000 m3 plynu. Plynové zdroje jsou teď využívány na 85 %.
— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) July 18, 2022
Při plném využití pálí plynovky 117 000 m3 za hodinu.
Vláda má v zásobníku jen 240 milionů m3.
To spálí pro představu plynové elektrárny při plném výkonu za 85 dní pic.twitter.com/OYLjRCqGXA
Ano. Cena elektřiny byla v noci vysoká, a tak plynové elektrárny jely skoro na maximální výkon na export.
— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) July 19, 2022
Plyn nebyl ze zásobníků, ale ze spotového trhu. Ale dokud nejsou ????zásobníky plné na 100 % (včera 75 %), je to hazard.
Plyn jede v ???? na 32 % a v ???? na 1 %. U nás večer až na 86 %. pic.twitter.com/pYJGOdCnMb
Další varování, které v Česku již zaznělo i od jiných odborníků na plyn, je, že není plyn jako plyn. „Česká plynová zařízení jsou nastavena na ruský plyn a jeho chemické složení (ruský plyn je převážně metan), např. norský plyn na rozdíl od ruského plynu má větší podíl vyšších uhlovodíků, a tím i vyšší spalné teplo, nelze ho zde pálit bez přenastavení kotlů,“ uvedl Budinský a dodal, že se blíží konec plynu v Čechách.
Není zemní plyn jako zemní plyn. Změna původu plynu (přechod z ruského suchého plynu na takzvaný vlhký plyn) může znamenat vážné technické komplikace a nutnost přenastavení kotlů a odběrných plynových zařízení.
— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) July 19, 2022
Zemní plyn může být i kyselý nebo s vyšším obsahem inertních plynů. pic.twitter.com/SoHfFYDaYc
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
