Rodiče zaplatili školy umění, děti sedí doma. Prachy zpět? Jen koukáme, jak dopadli

01.02.2021 12:41

Čekali vrácení peněz, ale mají platit dál? „Rozhazují se státní peníze, a matky, které platily dětem kroužky, nedostaly ani omluvu. Pro samoživitelky je to výsměch.“ Jarmila Gerstenhöferová je jednou z těch, kteří poukázali na nemožnost hudebního či výtvarného vzdělání na ZUŠ, za něž však teď mají rodiče opět platit školné. Na další nejisté pololetí. Rada z ministerstva je šokující: „naprášit“ je inspekci.

Rodiče zaplatili školy umění, děti sedí doma. Prachy zpět? Jen koukáme, jak dopadli
Foto: Archiv
Popisek: peníze, ilustrační foto
reklama

Školy přitom právě podle pokynu z ministerstva úplatu za neposkytnuté kurzy vrátit nesmějí, a to ani u hromadných oborů skupinový tanec či pěvecký a divadelní soubor, které do distanční formy z principu překlopit prostě nelze. Některé ZUŠ přišly s šalamounským řešením. Ale jak se říká – za dobrotu…

Anketa

Chcete Prymulu zpět coby ministra zdravotnictví?

29%
58%
hlasovalo: 10433 lidí

Ani peníze, ani omluva. Klepou se strachy

Mnozí rodiče stojí právě koncem ledna před rozhodnutím, zda uhradit školné na další nejisté pololetí v základní umělecké škole, když už za část jarní výuky a téměř celé první pololetí letošního roku zaplatili v podstatě zbytečně. Teď, když peníze v době pandemie znatelně chybějí, se dozvídají, že se žádných vratek za neposkytnutou službu nedočkají. O kompenzacích jako pro podnikatele nebo o přilepšeních typu seniorské rouškovné ani nemluvě…

„Ze dne na den jsme měli děti doma a fungovala jen distanční výuka formou zadávání úkolů. Z hudebky! O tom by se mělo napsat. Je učitel a učitel. Týká se to i dramatického kroužku, hudebních nástrojů. A samozřejmě v době koronaviru byla většina rodičů normálně v práci a primárně dělali s dětmi úkoly do školy. V té době ze ZUŠ začaly také rodičům posílat učitelé úkoly, třeba i z hudební nauky. Úkoly byly bez návodu, jak to mají rodiče s dětmi udělat, bez hudebního vzdělání to nedáte,“ zdůrazňuje maminka Jarmila ze Žatecka absurditu, která trvala po jarním pokusu téměř celé uplynulé pololetí.

Podle ní buď mělo skutečně jedna ku jedné probíhat vysvětlování dětem on-line, nebo vrátit peníze: „Ale neproběhlo ani jedno,“ domnívá se.

Částky, které byly z valné části uhrazeny zbytečně, nejsou zanedbatelné. Může jít i o několik tisíc za pololetí, pokud má rodina více dětí, nebo jedna ratolest navštěvuje více kroužků. „Spousta rodičů dala děti dokonce na tři kroužky, zaplatila třeba i 6000 korun na půl roku,“ souhlasí Jarmila Gerstenhöferová a zdůrazňuje: „Je to placené vzdělání, které v době koronaviru děti nedostaly. Třeba pro matky samoživitelky je to výsměch, teď aby se klepaly strachy, že zaplatí, a zase se vyhlásí pandemie.“

Na kompenzace není nárok, vždyť bylo dítě stále zapsané jako žák školy a „něco málo“ kontaktů ze strany škol se událo.

Někde se snaží víc než ministerstvo, a – za dobrotu na žebrotu

ZUŠ obecně poskytují specifické umělecké vzdělávání, které podle mnohých rodičů a žáků prostě do distanční formy překlopit reálně nejde, nebo jen beze smyslu a bez efektu, bez skutečné pedagogické práce nebo s velkým zatížením rodičům, kdy jde ale nakonec o samostudium, za které by však rodič školné dobrovolně neplatil.

I samotným základním uměleckým školám je jasné, že vše se distančně vzdělávat nedá… z webových stránek školy.

Například i keramický výtvarný předmět lze několik měsíců z domova nahrazovat jen těžko, když chybí vybavení i materiál, které škola zajišťuje jen ve svých prostorách. Také zasílání YouTube odkazů na písně, podle kterých si žáci mají doma tančit, nelze považovat za vzdělání podle učebních plánů tanečních oborů ZUŠ.

„Situace, že by ZUŠ neposkytovala distanční vzdělávání, ačkoliv o něj má žák zájem, nemá nastat,“ reagovala na naše podněty další ministerská úřednice, Aneta Lednová, a dodala: „V takovém případě je třeba obrátit se na Českou školní inspekci.“

Otázka „zájmu o distanční vzdělávání“ je ovšem nešťastnou formulací, když žák o vzdělání zájem má, pedagog také, ale distanční forma je pro jeho obor nevhodná, a vzdělávací i sociální funkce předmětu tím zcela popřena.

Mnohým rodičům se mimo jiné příčí, že by si na školu, která distanční výuku skupinového tance plnohodnotně nezvládá jako tu prezenční, měli stěžovat inspekci, když to školám nařídil stát a ty pouze nesplnitelné zadání plní. Ministerstvo podle nich nechápe, že pokud je to pro ZUŠ u některých oborů nesplnitelné, nevyřeší to stížnosti, ale pouze vrácení peněz rodičům nebo jiná náhrada.

„Paní ředitelka ZUŠ se každému stěžovateli jen omlouvala… věřím, že to neměla lehké a měla zřejmě svázané ruce. Tady se rozhazují státní peníze a matky, které zaplatily dětem kroužky, nedostaly ani omluvu. Promiňte, byla jsem toho plná…,“ uzavírá maminka Jarmila.

Navíc se v regionu rozkřiklo, že sousední ZUŠ v Podbořanech plošně upustila od výběru školného a půjčovného za druhé pololetí, a to díky podpoře města. „Nic tedy nehraďte,“ napsal v lednu zcela jasně žákům a rodičům ředitel školy Martin Říhovský.

A přidal další překvapení: „V období letních prázdnin chystáme pro děti bezplatné umělecké kurzy a aktivity v prostorách školy a na koupališti Podbořany.“ Podrobnosti budou známy na jaře.

Radost ale nemají všichni…  „Ti se mají… nám ZUŠ Žatec, kam dcera chodí na výtvarku, jen zkrátila školné o dva měsíce. A ještě nás, rodiče, tato kompenzace má potěšit. Já už to vzdala, dcera kreslit a malovat sama takhle podle posílaných zadání nechce…,“ zareagovala jiná maminka ze Žatce, Alena.

I tam se tak stalo díky spolupráci s městem. „Jsem vděčná našemu zřizovateli, že jsem mohla snížit školné alespoň o dva měsíce,“ sdělila ředitelka ZUŠ Irena Marešová, kterou mrzí stížnosti některých rodičů, jimž se snaží vyjít vstříc. V ojedinělých případech například pedagog hudebního oboru mohl i docházet do rodiny, pokud šlo o žáka bez internetového připojení.

Ředitelka žatecké „lidušky“ také objasnila, že svým rozhodnutím se vlastně v mezích zákona snaží „kompenzovat“ důsledek vyhlášky, která jí nařizuje školné nepromíjet. A krok také může ostatní ZUŠ, které neměly tak vstřícné zřizovatele, v očích veřejnosti znevýhodnit, byť se striktně řídí vyhláškou. Sdělila také, že než k dvouměsíční úlevě přistoupili, předcházelo tomu mimo jiné velké dotazníkové šetření mezi rodiči. „Myslím, že se opravdu snažíme dělat maximum, a upřímně mě překvapilo, jak velká byla návratnost a reakce na dotazníky,“ podotkla.

Povinně dobrovolně? Jako by z lidí dělali šašky…

Po prostudování pokynů ministerstva a komunikaci s úředníky vyplývá, že obě školy, nejen podbořanská, udělaly pro své žáky opravdu něco nadstandardního, byť za to pochvalu shora asi nedostanou: ministerstvo totiž v podstatě „zakázalo“ základním uměleckým školám prominout, potažmo vrátit poplatky za předešlé lekce. O takovém zákazu z vyšších míst samozřejmě většina rodičů netuší.

Formálně je stav takový, že ZUŠ stejně jako základní školy mají v případech pandemie zákonem stanovenou povinnost vzdělávat distančně, s jedním rozdílem. „Tento způsob výuky je pro žáky dobrovolný. Úplata za vzdělávání se nevrací, i když žák nabídky nevyužije,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Kristýna Olšáková, ministerský rada oddělení předškolního, zájmového, speciálního a základního uměleckého vzdělávání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Žák totiž prostě nadále zůstal zapsaným žákem školy. „V návaznosti na ustanovení (o distančním způsobu vzdělávání) pak bylo nutné za účelem právní jistoty novelizovat v otázce úplat i příslušné vyhlášky. Z tohoto důvodu došlo i k úpravě vyhlášky (č. 71/2005 Sb.) o základním uměleckém vzdělávání a zavedlo se jednoznačné pravidlo, že za dobu, kdy ZUŠ poskytuje vzdělávání distančním způsobem, se úhrada nevrací,“ dodává k tomu Lednová.

Měli jste mít křišťálovou kouli…

Ze slov úřednice Olšákové vyplývá, že rodiče měli teoreticky možnost své dítě ze vzdělávání odhlásit, a tím finanční ztrátu při uzavření ZUŠ zmírnit, ale… „Platí, že ukončí-li žák vzdělávání na základě písemného oznámení z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména zdravotních, lze poměrnou část úplaty za vzdělávání vrátit. Situaci lze chápat jako důvod hodný zvláštního zřetele,“ sdělila Olšáková.

Protože veřejnost nevěděla, jak dlouho bude uzavření škol trvat, nic takového se nedalo předvídat, a tedy se děti ze škol neodhlašovaly. Na výtku, že distančně tančit nelze, ani sborově zpívat přes počítač – tedy děti nedostaly, co měly zaplaceno – Olšáková reaguje: „Při nespokojenosti s poskytovaným distančním vzděláváním se lze osobně, telefonicky nebo písemně obrátit na nejbližší krajský inspektorát České školní inspekce.“ A rovnou přikládá kontakty, kam „bonzovat“ školy, které nezvládají s žáky například virtuálně skupinově tančit...

Rodiče upozorňují také na to, k čemu jsou najednou všechny školní vzdělávací programy a učební plány oborů, na které jindy ministerstvo, inspekce i školy odkazují jako na mantru. Jejich splnění v distančním režimu je u řady uměleckých oborů nemožné.

 „Jsem přesvědčená, že všichni okolo dělají, co mohou. Všechny ZUŠ se snaží držet vyhlášky,“ hasí možnou rivalitu nebo kritiku jiných ZUŠ ředitelka Marešová, podle které celému pedagogickému týmu výuka s dětmi moc chybí. „Stojíme o děti, chceme je učit, mít je přímo ve škole. Pokud mají rodiče přece jen stížnosti, ať se obrátí na svého učitele nebo přímo na mě. Víc než na finance si někteří rodiče stěžovali, že je pro ně složité ještě večer řešit výuku s dítětem. Vím, je tu spousta samoživitelů. Chceme rodičům vyjít vstříc. Je zde možnost konzultací, mohou zavolat a podobně,“ uvedla ještě. Větší úbytek žáků zatím nepociťuje.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo Metodiku pro vzdělávání distančním způsobem, ve které je i podkapitola uvádějící doporučení týkající se základních uměleckých škol, konkrétně na str. 13–15.

Obecně může zákonný zástupce požádat ředitele školy o snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním nebo se zdravotním postižením. Na vyhovění však není právní nárok a ředitel nemusí takové žádosti vyhovět, zvláště ne zpětně, kdy už ke splatnosti i platbě došlo.


„Dovolí“ jim vůbec učit během letních prázdnin?

Vzhledem k „nepřátelskému“ přístupu ministerstva jsme pro jistotu ověřovali, zda vůbec ZUŠ, potažmo jejich pedagogové, budou moci v létě nabídku uměleckých kurzů splnit. Tak jak to například nabídla podbořanská škola. Tedy laicky řečeno – zda takovou letní „náhradu“ prezenčního vzdělávání zákon umožňuje a ředitel se nemusí bát, že i v souvislosti s touto jejich snahou nezazní doporučení nahlašovat je na Českou školní inspekci.

Podle vyjádření Anety Lednové z Ministerstva školství, o které jsme museli žádat opakovaně, jsou na období od 1. 7. do 31. 8. stanoveny pro žáky hlavní prázdniny. Podle běžných pravidel ale výuka během hlavních prázdnin může být realizována v rámci takzvané doplňkové činnosti ZUŠ.

Škola bude muset pouze respektovat ustanovení zákoníku práce, protože pro práci pedagogických pracovníků platí to co pro jiné zaměstnance. „O přidělování práce rozhoduje zaměstnavatel – vše v rámci pracovní smlouvy a právních předpisů. O dovolené rozhoduje ředitel školy a je nezbytné přihlížet k plánům dovolené, které se tvoří začátkem kalendářního roku. Pedagogický pracovník má osm týdnů řádné dovolené. Pokud však pedagogický pracovník nečerpá dovolenou, může mu ředitel přidělovat práci i během školních prázdnin,“ potvrdila Lednová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lucie Bartoš

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hororová story z nadnárodní společnosti: „Podepiš, nebo ti zabiju psa!“

19:05 Hororová story z nadnárodní společnosti: „Podepiš, nebo ti zabiju psa!“

V návaznosti na vývoj kolem covidu jsme se rozhodli připravit sérii článků, která se věnuje pracovní…