Vojska NATO v ČR na věčné časy. To není kec, už to jede

16.3.2022 10:22 dop. | Komentář

ANKETA Předsednictvo hnutí Starostové a nezávislí schválilo ve svém usnesení ze dne 12. 3. 2022 záměr změny ústavního pořádku ČR o trvalém bezpečnostním zakotvení naší země v euroatlantické vazbě včetně možnosti trvalého pobytu vojsk NATO na našem území a požádalo předsedu o vypracování záměru v gesci Ministerstva vnitra. PL.cz se zeptaly politiků z ostatních stran, co si o tom myslí.

Vojska NATO v ČR na věčné časy. To není kec, už to jede
Foto: B. Richterová
Popisek: Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku

„Myslím, že je to v této chvíli krok správným směrem!“ domníval se europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Do NATO jsme vstoupili v roce 1999 v době vlády Zemana podporované Klausem. Naše armáda je tedy součástí NATO, takže vojska NATO prostřednictvím naší vlastní armády jsou zde logicky přítomná. Naši vojáci jsou na přání tamních vlád přítomni například v pobaltských zemích, které ohrožuje ruský diktátor Putin. O přítomnosti vojáků z jiných členských zemí NATO na našem území budou vždy rozhodovat volení zástupci ČR podle stupně nebezpečí. Stejně jako o tom rozhodují a nás o pomoc proti ruskému agresorovi žádají například pobaltské země,“ vysvětlil Ondřej Benešík (KDU-ČSL), předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

„Považoval bych za zásadnější zakotvit v ústavě členství v Evropské unii. Vztahy s NATO by měly být řešeny skrze nástroje společné zahraniční a bezpečnostní politiky,“ uvedl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

„S tímto záměrem souhlasím. Je nutné mít záruku, že NATO v případě nutnosti pomůže. Putinovi je všechno jedno a když uspěje na Ukrajině, půjde dál. Oběti na lidech ho nezajímají. To je historická zkušenost ze všech válek, které Rusové vedli. Škoda, že se v roce 2009 nepodařilo umístit radar, dnes by to hrálo pozitivní roli,“ konstatoval Přemysl Sobotka (ODS), bývalý předseda Senátu.

„Já s tím souhlasím a vítám toto rozhodnutí,“ prozradil Vladimír Hučín, válečný veterán, člen KAN.

„Co je to trvale, na věčné časy? Nemám důvěru v taková gesta. Co uděláme, když nás spojenci odmítnou? K čemu to všechno bude potom? Co my víme, co bude za šedesát let nebo za sto? Důležitá je smlouva. Mnohem důležitější je však politická vůle. Nebude-li politická vůle, tak nám takovéto zákony jsou platné jako mrtvému kabát. Toto jsou deklarace k ničemu. I Washingtonská smlouva má opakované prodlužování. Všechny smlouvy jsou na určitou dobu. Na věčné časy a trvale – to dělali vždycky nedemokrati,“ upozornil Cyril Svoboda, bývalý předseda KDU-ČSL a také ministr zahraničí v letech 2002 až 2006.

„Členství ČR v NATO je jednou z nejdůležitějších garancí naší bezpečnosti. Tu nepochybně mohou posílit i společné síly NATO u nás. Z geopolitického hlediska ale nepovažuji za vhodné umístění jakékoliv základny USA mimo struktur NATO na našem území. Především je ale nezbytné dojednat co nejdříve novou bezpečnostní smlouvu pro celou Evropu. Ta stávající z Helsinek je z roku 1975 a neodpovídá současným podmínkám,“ vysvětlil Milan Šarapatka, bývalý diplomat a poslanec Úsvitu.

„Je to zcela nepřijatelné. Jedněch vojsk jsme se zbavili a druhé sem budeme umisťovat? Jsem kategoricky proti trvalému pobytu vojsk NATO na našem území. Pokud bude NATO i nadále provádět agresivní politiku jako v Iráku, Libyi a Afghánistánu, tak je to potom tak, že budeme kvůli NATO zataženi do konfliktu a z hlediska naší polohy středoevropského státu také první na ráně. Je potřeba budovat naše samostatné obranné schopnosti ve spolupráci se státy V4,“ sdělil Radovan Vích, poslanec SPD, předseda kontrolního výboru Sněmovny.

„Jsme členskou zemí NATO, a to je dobře. K tomu změnu Ústavy ČR nepotřebujeme. Žádná z vládních ani opozičních stran včetně senátorů neměla tyto změny ve svém volebním programu. Takže k nim nemají legitimitu. Pokud takovou změnu chtějí provést, musí vypsat závazné referendum, se kterým spojí vláda svoji existenci. Anebo rozpustit Sněmovnu a vypsat nové volby, kde se k těmto změnám veřejně přihlásí a občan ve volbách svobodně a demokraticky rozhodne, co si přeje, aby jeho zástupci v Parlamentu činili. Pokud jde o Senát, tu pojistku Ústavy a demokracie, pak by senátoři měli stejně tak projít novou volbou. To je demokracie,“ objasnil Zdeněk Škromach (ČSSD), bývalý vicepremiér a předseda Senátu.

„Pokud je mi známo, Ústava ČR by neměla být trhací kalendář. A ke schválení jejích eventuálních změn v Parlamentu musí existovat ústavní většina. Voliči tedy uvidí, koho či co si zvolili. Já osobně nikdy pro žádná cizí vojska na našem území nebyl, nejsem a nebudu. Od toho je armáda vlastní. A nějaké smlouvy, soudím, do Ústavy nepatří. Spíše by se měly dodržovat. Což dnes standard zrovna není. Uvidíme, jak tento nápad soudruhů ze STAN dopadne. Třeba si tam ještě začlení svou vládnoucí roli. Ani by mne to nepřekvapilo. Již takhle ne vše z Ústavy pro nás plebejce platí. Nevšimli jste si?“ otázal se Jiří Koskuba, primář interny nemocnice na Bulovce a bývalý poslanec ČSSD.

„Současná loutková vláda vedená Fialou táhne tuto zemi ke dnu. Nestará se vůbec o ekonomické dopady zdražování. Téhle vládě jsou skutečné zájmy ČR ukradené. Zajímá ji válka a poklonkování USA. Je to vláda zaprodanců. Proto přichází s takovou nehorázností. Tato vláda by měla být postavena mimo zákon – za tenhle zvací dopis pro NATO,“ myslel si Stanislav Mackovík, bývalý poslanec KSČM.

„Myslím, že je to cesta do pekel dlážděná ne dobrými úmysly, ale přáními páníčků zpoza Atlantiku. Čím více je sekundárních cílů, tím méně se ten hlavní cítí být ohrožen. Poslouchal jsem jednoho plukovníka US Army, který se netajil tím, že jim nejde o vojáky, dodávky starých zbraní, ATP. Ale vždy jim šlo o teritorium. A to jsem pochopil i při své úrovni znalostí,“ uvedl Pavel Skácel, plukovník ve výslužbě, účastník dvou misí OSN v bývalé Jugoslávii a iráckém Kurdistánu.

„Některým politikům se tahle válka velmi hodí. Boris Johnson zametl pod koberec divoké večírky v sídle britských premiérů během covidu, STAN zase potřebuje, aby se zapomnělo na daňové ráje, do nichž odklání zisky svých firem jeho sponzoři a funkcionáři. Je to zbytečný návrh. V NATO jsme a psát to do Ústavy je úplně zbytečné. Co se týče základen, odmítám na našem území přítomnost jakýchkoliv cizích vojsk. Neustálé rozpínání NATO je ostatně jednou z nejpodstatnějších příčin stávajícího konfliktu na Ukrajině,“ domníval se Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených.

„Dle mého názoru jsme v alianci zakotveni více než pevně, a tudíž není nutné měnit Ústavu. Nějak mně tane na mysl Varšavská smlouva a obávám se tedy možného zneužití,“ obával se europoslanec a generál v záloze Hynek Blaško (SPD).

„Předsednictvo STAN opět, tak jako mnohokrát, přestřelilo. Česká republika je členem Severoatlantické aliance a na politické scéně v současné době nevidím nikoho, kromě KSČM a SPD, kdo by toto naše členství zpochybňoval. Takže celý záměr je podle mého názoru nejen zbytečný, ale zároveň odepírá právo občanům se v budoucnu k zajištění bezpečnosti jakkoliv vyjádřit či rozhodnout. Osobně odmítám možnost trvalého pobytu jakýchkoliv vojsk na našem území. Právní rámec je pro pobyt jakýchkoliv jednotek dostačující a obcházení demokraticky zvoleného Parlamentu beru jako pohrdání jeho právy a svobodným rozhodováním. Namísto toho, aby STAN usiloval o zvýšení schopností Armády České republiky k obraně našeho území, hodlá STAN „pozvat“ cizí vojska k zajištění naší obrany. To je i v rozporu s článkem 3 Washingtonské smlouvy, která jasně ukládá povinnost členského státu aliance zvyšovat své schopnosti ke své i kolektivní obraně. Předně by se měl změnit systém vojenských akvizic, který má být založen na dlouhodobém plánování ke zvyšování schopností k obraně proti bezpečnostním hrozbám. A za druhé by se měl přijmout zákon O obraně České republiky, který by zavazoval všechny ministerstva, státní a veřejnou správu ke konkrétním povinnostem v případě obrany či bezpečnostnímu ohrožení země. Současná Obranná i Bezpečnostní strategie ČR nikdy nebyla schvalována českým Parlamentem, což jsem vždy považoval a stále považuji za chybu předchozích vlád,“ zdůraznil bývalý dlouholetý poslanec ČSSD Antonín Seďa.

„Když se u nás  v roce 1948 komunisté dostali k moci, tak jim pak trvalo celých dvanáct let, než se odhodlali k tomu, zakotvit vedoucí úlohu KSČ do ústavy. Hnutí STAN se prakticky k témuž odhodlalo za tři měsíce. Když srovnáváme dál, tak vidíme, že naše tehdejší členství ve Varšavské smlouvě a RVHP v ústavě nebylo zakotveno vůbec, a dokonce i pobyt vojsk Varšavské smlouvy po invazi v roce 1968 byl brán pouze jako dočasný s tím, že v ústavě nebyl zanesen rovněž. Je tedy vidět, že soudruzi a soudružky ze STAN mají v roce 2022 mnohem větší apetit, než měli soudruzi a soudružky z KSČ mezi lety 1948 až 1989. Je ale dobře, že se stanaři přestávají ovládat, protože aspoň všichni vidí, s kým máme tu čest. Drogový dealer Lance z filmu Pulp Fiction by řekl: Demokracie je mrtvá, bolševismus je zpátky a jede na plný pecky. Pro všechny, kdo v tom ještě nemají jasno: bolševik není ten, kdo si tak říká, ale kdo jako bolševik myslí a kdo se jako bolševik chová,“ napsal Jaroslav Foldyna, poslanec SPD.

"Záměr předsednictva STAN změnit Ústavu ČR a zakotvit do ní možnost trvalého pobytu vojsk na našem území mne značně překvapil. V první chvíli jsem se domníval, že šlo o provokaci nebo nepatřičný vtip. Dosud si členství v NATO dala do ústavy jen Ukrajina, ale ta to jistě vnímala jako zbožné přání či formu nátlaku na Západ, aby její vstup bral vážně. Ukrajina ani zdaleka nesplňuje podmínky pro přijetí (například vnitřní konflikt se separatistickými republikami) a je krajně nepravděpodobné, že by její přihláška byla schválena jednomyslně, jak to vyžadují pravidla Aliance. Mezi členskými státy neznám ani nejzapálenější stoupence, kteří by si do ústavy dali trvalý pobyt cizích vojsk na svém území. Mám silné podezření, že se členové vedení STAN nechali v panice vyvolané válkou na Ukrajině omámit duchem z časů minulých, neboť jejich záměr evokuje slib, že půjdeme se "Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak". Vskutku jsem doufal, že toto heslo zůstane na smetišti dějin a nikdo se nebude pokoušet jej jaksi modernizovat. Předsednictvo STAN by si mělo uvědomit, že žijeme v demokratickém a právním státě. V demokracii by měla demokraticky zvolená vláda právo se vyjadřovat k bezpečnostnímu uspořádání své země bez nějakých omezení. Brežněvova doktrína omezené suverenity je již dávno zcela pohřbená. Je samozřejmostí, že každá nová vláda bude respektovat dřívější významná rozhodnutí, pokud nebude mít velmi závažný důvod je změnit. A v právním státě bychom měli na ústavu ctít jako nejdůležitější zákon země, který by se neměl měnit jen protože se poprvé v naší historii podařilo demokratických volbách vytlačit z parlamentu zástupce levice,“ vysvětlil Jan Kavan, bývalý ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN.

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Demise

Pane premiére, vzhledem k otřesnému stavu veřejných financi, rostoucí inflaci, poklesu životní úrovně i osobních úspor, vzhledem k nejistotě týkající se zásobování plynem Evropu z Ruska letos v zimě, neuvažujete, prosím, o demisi? Nezaznamenal jsem krom projevů jediný hmatatelný krok Vašeho kabinetu...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jedna Babišova věta rozzuřila odpůrce nejvíc. Převratná štace obytňáku

11:12 Jedna Babišova věta rozzuřila odpůrce nejvíc. Převratná štace obytňáku

Kýbl plný rajčat pod dozorem policie. Ohlušující pískot, křik a silné trumpety. Středočeská Unhošť n…