„Myslím, že je to v této chvíli krok správným směrem!“ domníval se europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Do NATO jsme vstoupili v roce 1999 v době vlády Zemana podporované Klausem. Naše armáda je tedy součástí NATO, takže vojska NATO prostřednictvím naší vlastní armády jsou zde logicky přítomná. Naši vojáci jsou na přání tamních vlád přítomni například v pobaltských zemích, které ohrožuje ruský diktátor Putin. O přítomnosti vojáků z jiných členských zemí NATO na našem území budou vždy rozhodovat volení zástupci ČR podle stupně nebezpečí. Stejně jako o tom rozhodují a nás o pomoc proti ruskému agresorovi žádají například pobaltské země,“ vysvětlil Ondřej Benešík (KDU-ČSL), předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

„Považoval bych za zásadnější zakotvit v ústavě členství v Evropské unii. Vztahy s NATO by měly být řešeny skrze nástroje společné zahraniční a bezpečnostní politiky,“ uvedl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

„S tímto záměrem souhlasím. Je nutné mít záruku, že NATO v případě nutnosti pomůže. Putinovi je všechno jedno a když uspěje na Ukrajině, půjde dál. Oběti na lidech ho nezajímají. To je historická zkušenost ze všech válek, které Rusové vedli. Škoda, že se v roce 2009 nepodařilo umístit radar, dnes by to hrálo pozitivní roli,“ konstatoval Přemysl Sobotka (ODS), bývalý předseda Senátu.

„Já s tím souhlasím a vítám toto rozhodnutí,“ prozradil Vladimír Hučín, válečný veterán, člen KAN.