Znalci posuzovali 195 obrazů. 153krát při tom chybovali. Přehlédli podpis, datum, spletli velikost. Ruská ruleta s osudy odsouzených pokračuje

17.09.2021 4:43

Dnes se opět podíváme na kauzu manželů Fröhlichových a jejich přítele Milana Trokana, kteří byli Krajským soudem v Praze, senátem Ivy Říhové, odsouzeni k osmi-, sedmi- a šestiletým trestům odnětí svobody a vysokým peněžitým náhradám za to, že si měli vědomě obstarávat falzifikáty obrazů, opatřovat je nepravdivými znaleckými posudky a prodávat jako díla pravá.

Znalci posuzovali 195 obrazů. 153krát při tom chybovali. Přehlédli podpis, datum, spletli velikost. Ruská ruleta s osudy odsouzených pokračuje
Foto: repro Youtube, BR
Popisek: Soudní znalec Petr Pavliňák

Znalci Pavliňákovi, který posoudil téměř polovinu z projednávaných obrazů, jež označil za falzifikáty, ačkoliv revizní posudky Národní galerie opakovaně prokázaly, že se znalec mýlí, jsme se věnovali v předešlých článcích.

Také jsme se zaobírali znalcem Malivou. Ten pro změnu v hlavním líčení přiznal, že není odborníkem na žádného z projednávaných autorů a jejich originální díla v naprosté většině případů ani nikdy nedržel v ruce.

Dnes se podíváme na další ze znalců i na celkový stav, jak posuzování obrazů probíhalo.

Anketa

Je Andrej Babiš mladší obětí svého otce?

21%
62%
hlasovalo: 71766 lidí

První zvláštní i protizákonnou skutečností je, že k obrazům neexistují předávací protokoly. Policie při údajném odevzdávání obrazů znalcům nesepisovala žádné doklady. Zajištěná díla, jejichž hodnota se v případě originality pohybuje v tisících až milionech českých korun, policisté, aniž tedy měli dopředu předpokládat, že se má jednat o falzifikáty, údajně odevzdávali znalcům a nechávali je u nich týdny či měsíce bez jakéhokoliv oficiálního dokladu. 

Rozporovaná byla i skutečnost, zda tito znalci obrazy opravdu fyzicky zkoumali, nebo je za falza označili pouze podle fotografií poskytnutých policisty, což by odůvodňovalo absenci předávacích protokolů, a zároveň skutečnost, že znalci ve znaleckých posudcích ke 195 obrazům měli celkem 153 chyb v samotné identifikaci zkoumaných obrazů.

Znalci zkrátka ve svých posudcích popsali odlišný podklad či techniku malby. Olej na plátně popsali jako temperu na lepence, určovali odlišné rozměry, které se od skutečných lišily někdy až o deset centimetrů.

Co je zcela absurdní? Opakovaně na dílech neviděli signaturu či dataci, ačkoliv když byli s obrazem v jednací síni fyzicky konfrontováni, zcela bez problémů na něm autorův podpis nebo dataci identifikovali.

Kromě znalců Pavliňáka a Malivy díla na žádost policie posuzovaly ještě tři znalkyně.

ParlamentníListy.cz měly možnost se obeznámit s obsahem protokolů z hlavního líčení, a tím se dostat tak řečeno do středu dění.

První z těchto znalkyň v hlavním líčení přiznala, že sice v minulosti pracovala v Národní galerii, avšak pouze připravovala restaurátorské analýzy pro znalce-kunsthistoriky a sama nebyla oprávněna se v kunsthistorické rovině k obrazům vůbec vyjadřovat, jelikož na to nemá znalecké oprávnění. V této trestní věci paradoxně podávala kunsthistorické znalecké posudky k celkem šesti projednávaným obrazům, ačkoliv k tomu není jako znalkyně oprávněna.

Anketa

Jste pro povinné očkování seniorů proti covidu-19?

26%
71%
hlasovalo: 41964 lidí
Tato znalkyně na základě restaurátorského průzkumu označila jedno z děl za falzifikát s odůvodněním, že dílo je přelakováno a malíř Václav Špála svá díla nelakoval. Zásadní chybou soudu však bylo, že této znalkyni jakožto restaurátorce odmítl předložit restaurátorskou zprávu ke zkoumanému obrazu, ačkoliv o její předložení obhajoba v hlavním líčení žádala a z této zprávy by bylo zřejmé, že obraz přelakoval po ukončení restaurátorských prací restaurátor, nikoliv údajný padělatel, jak bylo znalkyní u soudu prezentováno.

Druhá ze znalkyň byla v hlavním líčení dotázána, ať ozřejmí důvody, pro které zkoumané dílo, jež bylo v síni fyzicky přítomno, označila za falzum, při pohledu na obraz neuvedla žádné důvody. Nebyla tak schopna znalecký posudek k dílu podat.

Předsedkyně senátu musela z tohoto důvodu hlavní líčení odročit.

V jiném případě tato znalkyně v hlavním líčení popsala, že malíř Josef Čapek se v roce 1913 nepodepisoval monogramem JČ. A jelikož obraz Josefa Čapka z roku 1913 je podepsán monogramem JČ, nemůže se jednat o originál. Obhajobou byl však soudu doložen listinný důkaz ze státní galerie. Šlo o obraz Josefa Čapka „Zátiší“ z roku 1913 podepsaný monogramem JČ.

Soudkyně Říhová tyto skutečnosti neřešila, přičemž se jedná o zásadní chybu znalkyně, když neoriginalita díla je odůvodňována nepravdivými argumenty.

Když se podíváme na poslední z těchto tří znalkyň, tady těch zajímavostí vyvstává hned několik. 

Anketa

Věříte průzkumu STEM, že ANO získá ve volbách 32,4 %?

hlasovalo: 61745 lidí
První ze zarážejících skutečností bylo vyjádření této znalkyně v úvodu její znalecké výpovědi, kdy soudu sdělila, že v celé kauze bylo policií nashromážděno 500 padělků. A to prý nemluvíme o tom, co nebylo zadrženo. A všechna díla údajně vykazují stejné rysy. Když byla znalkyně k tomuto vyjádření dotázána obhájcem, kdo jí dal informaci, že v této kauze má být 500 padělků a zda tato díla měla možnost znalecky zkoumat, jelikož v této trestní věci sama znalecky posuzovala pouze 22 děl, uvedla, že díla znalecky neposuzovala, že měla pouze možnost je zhlédnout „en bloc“ opřená v depozitáři ostravské policie, a tudíž usoudila, že se jedná o falzifikáty. 

Dalším případem nestandardního přístupu bylo označení pozůstalostního razítka na díle Václava Tikala touto znalkyní za padělek razítka, ke kterému uvedla, že neodpovídá původnímu razítku a ve srovnání s původním razítkem se jedná o poměrně humpolácké razítko.

Když však byla znalkyně obhájcem následně dotázána, pokud tedy uvádí, že razítko neodpovídá původnímu, zda chápe správně, že existovalo původní razítko. Znalkyně se dostala do rozpaků a přiznala, že vlastně neví, zda takové razítko existovalo. Pak přidala groteskně absurdní vyjádření, že pokud ale existovalo, tak toto od něho vykazuje odlišnosti. Ale není si tedy jista, zda vůbec existovalo. Dále přiznala, že si tyto skutečnosti nějakým způsobem „nedoověřovala“. Ve světle zákona o znalcích se přitom jedná o absurdní, až nezákonné vyjádření znalce.

Za pozornost stojí také vyjádření uvedené znalkyně k obrazu Adolfa Hoffmeistra, který označila za falzifikát z důvodu zejména nepřesného ztvárnění banánové sukýnky tanečnice Josephine Bakerové, vyplývající z nepochopení falzifikátora, jak sukýnka Bakerové ve skutečnosti vypadala. Když obhajoba znalkyni předložila listinný důkaz zobrazující dílo Adolfa Hoffmeistra z výstavy organizované rodinou malíře, na kterém byla zobrazena tanečnice Josephine Baker se stejnou sukýnkou jako na posuzovaném obraze, uvedla: „Ano, přiznávám, v tomto případě jsem toto dílo neznala, tím pádem mi ta komparace nebyla známá.“ Následně absurdním způsobem doplnila, že falzifikátor se tedy musel inspirovat touto předlohou.

Ve světle výše jmenovaných skutečností je až neuvěřitelné, že soud předsedkyně Ivy Říhové nad tím vším jednoduše zavřel oči, posudky znalců obžaloby označil za spolehlivé a pro soud přesvědčivé a dalšími důkazy se jednoduše nezaobíral.

Se všemi jmenovanými skutečnostmi se musí nyní vypořádat odvolací senát Radka Hartmanna na Vrchním soudu v Praze.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To smrdí, s tím Zemanem. A je toho víc. Veterán – rebel žádá akci

15:04 To smrdí, s tím Zemanem. A je toho víc. Veterán – rebel žádá akci

JINÝMA OČIMA Kdo chce útokem na prezidenta Zemana převzít moc? „Velmi mi to spekulování okolo jeho z…