Podruhé se tak stalo v roce 1989, kdy proti studentům připomínajícím si události z roku 1939 a vyjadřujícím se kriticky na adresu vládnoucího režimu brutálně zasáhly policejní jednotky komunistického státu. Konečným důsledkem byl pád vlády a nastolení demokracie, jejímž nejzřetelnějším vyjádřením bylo zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Důvod, proč si výročí 17. listopadu každoročně připomínáme, je zjevný: v obou případech studenti vyjádřili kritický postoj k celospolečenskému dění a mnozí za to nesli těžké osobní následky. Nacistická ani komunistická moc nehodlaly tolerovat ani nejmenší záchvěvy svobodného myšlení a nerozpakovaly se proti nim tvrdě zakročit. Jako největší nebezpečí přitom vnímaly inteligenci, kriticky a nezávisle smýšlející intelektuály, včetně představitelů českých vysokých škol a jejich studentů. Oběti nacistické zvůle z listopadu 1939 i ti, kteří byli zbiti v listopadu 1989, si proto zaslouží naši úctu a náš respekt.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva