Tramping je dlouhodobě vnímán ochranou přírody jako jedna z šetrných forem poznávání přírody a krajiny, zejména pokud jde o pobyt v přírodě vč. nocování se snahou zanechávat co nejméně pobytových stop. 

Pokud tramping začíná přerůstat do podoby, která připomíná chataření, dostává se do rozporu s obecně platnou legislativou (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o odpadech, zákon stavební, oblast vlastnických práv apod.). K výraznému zvýšení návštěvnosti trampských objektů přispělo zveřejnění jejich lokalizace v aplikaci na sociálních sítích a období pandemie covidu. 
AOPK ČR identifikovala více než 120 míst opakovaně či trvale využívaných jako trampské kempy. Ta byla rozdělena do tří kategorií podle závažnosti jejich dopadů na přírodu. V posledních dvou letech bylo 30 nejvíce problematických tábořišť odstraněno. Zlikvidovaná tábořiště jsou kontrolována a jsou likvidovány pokusy o jejich obnovu.