U vlků se můžeme s mnohasetkilometrovými přesuny setkat zejména u mladých samců, kteří hledají nové teritorium. To byl zřejmě i případ zvířete usmrceného na Vysočině. Zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější.

Osud vlka z D1 ilustruje jeden z problémů, s nímž se velcí savci potýkají v člověkem pozměněné krajině. Auta je usmrcují a zároveň silnice představují bariéry, které brání pohybu zvířat a způsobují fragmentaci populací. K rozvoji více ekologicky šetrných dopravních sítí v Karpatech by měl přispět projekt TRANSGREEN, který od ledna tohoto roku probíhá v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a na Ukrajině [2].

Genetický výzkum usmrceného vlka vedl Pavel Hulva z Univerzity Karlovy, podílela se na něm také Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity a Vendula Woznicová z Ostravské univerzity.

Další hrozbou je pytláctví, případně i legální lov, který probíhá na Slovensku. Karpatská populace je lovem zatížená mnohem víc než celoročně hájená populace z nížin Polska a Německa, rozptyl vlků z Karpat je proto méně obvyklý.