„Syslové tady byli na pokraji vyhubení. V roce 2000 jich přežívalo posledních dvacet. Pak se ale díky naší iniciativě začalo o travnaté mohelenské pláně pečovat tak, aby to syslům vyhovovalo. Zhruba devět hektarů stepi se 2–3x ročně kosí. Sysli totiž potřebují nízkou trávu, ve vysokém porostu ztrácí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů. Syslů tu nyní žije kolem stovky, pětkrát více než před patnácti lety,“ vysvětluje Jana Hejtmánková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.
Sysli vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po II. světové válce. Neprospělo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků. Specifickou hrozbou pro poslední lokality je i volný pohyb koček, které jsou velmi zdatnými lovci těchto hlodavců. Největší tuzemské kolonie jsou aktuálně v Českém středohoří a na letištích v Mladé Boleslavi – Bezděčíně či v Brně-Medlánkách.
„Záchranný program [1], který Agentura ochrany přírody a krajiny připravila, by měl zajistit, aby sysel z naší přírody úplně nezmizel. Pro jeho přežití je klíčové zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije. Na těchto lokalitách je třeba vhodným způsobem hospodařit – trávu pravidelně kosit či spásat. Záchranný program také počítá s dovozem a odchováváním syslů ze Slovenska, kteří by měli postupně posílit české populace tohoto vzácného hlodavce,“ vysvětluje Jitka Větrovcová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program sysla koordinuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
