Akademie věd: Předsedkyně potvrdila ředitele Orientálního ústavu. A chválila

06.02.2018 20:13 | Zprávy

Po mimořádně úspěšných pěti letech pokračuje ve vedení Orientálního ústavu AV ČR arabista Ondřej Beránek. Předsedkyně Eva Zažímalová mu ve středu 31. ledna předala v rámci svých návštěv jmenovací listiny. Na prohlídce ústavu ji provázel místopředseda Akademie věd pro třetí vědní oblast Pavel Baran.

Akademie věd: Předsedkyně potvrdila ředitele Orientálního ústavu. A chválila
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Vietnamská káva i japonský křen

„I díky vám už patříme v některých oborech k evropské špičce,” řekla Eva Zažímalová, která od ředitele obdržela milou pozornost: dárkovou tašku, v které byla například vietnamská káva, tibetské jačí maso, emirátské datle či japonský „křen” wasabi. „Není mnoho akademických pracovišť, která mají podobnou trajektorii,” pokračoval v pochvalách Pavel Baran.

Ústavu, který měl v roce 2012 pouhých třináct vědeckých pracovníků a rozpočet dvanáct milionů korun, se v posledních letech podařilo zdvojnásobit rozpočet, přijmout řadu nových odborníků a celkově se omladit – průměrný věk je zde čtyřicet čtyři let.

„Přijali jsme dvacet pracovníků v mezinárodních výběrových řízeních a kladli jsme důraz na to, aby noví badatelé měli špičkové vzdělání,” říká ředitel Ondřej Beránek. Například v oddělení Blízkého východu nyní pracuje polovina zahraničních vědců, mezi nimi i americký íránista Kevin L. Schwartz, který magisterský titul obhájil na Harvardu a doktorský na Berkley. Výborné výsledky ústavu potvrdilo nejen nedávné mezinárodní hodnocení, ale i řada zahraničních publikací v nakladatelstvích jako je Routledge, Edinburgh University Press či Brill nebo nejprestižnějších oborových časopisech typu International Journal of Middle East Studies či Harvard Journal of Asiatic Studies.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Emisní povolenky

Také s nimi nesouhlasím a snad zavedeny nebudou. Ale upřímně, co může pro nás jejich nezavedení znamenat? Dost pochybuji, že když je nezavedeme, EU nad tím jen mávne rukou.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Letiště Praha zvýšilo provozní zisk na 5,1 miliardy korun

16:13 Letiště Praha zvýšilo provozní zisk na 5,1 miliardy korun

Společnost Letiště Praha vykázala v roce 2025 provozní zisk EBITDA ve výši 5,1 miliardy korun.