Přesto se tyto nástroje v praxi nevyužívají tak, jak by mohly – chybí jim totiž jasná legislativní opora a systémové financování. Upozorňuje na to Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS - více ZDE) společně s prof. Michalem Miovským, klinickým psychologem, psychoterapeutem a přednostou Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. „Za posledních 25 let udělala Česká republika v oblasti primární prevence obrovský skok. Máme špičkové nástroje, velmi kvalitní vzdělávání a unikátní politiku kvality, kterou nám závidí i mnohem bohatší země. Problém je, že stát nedokázal vytvořit funkční systém, který by tuto odbornost využil,“ říká prof. Michal Miovský.
Podle APAS i odborníků se v Česku dlouhodobě opakuje stejný problém: prevence je sice v prohlášeních politickou prioritou, ale žádná vláda za posledních 15 let neprosadila její ukotvení do školského zákona. Ten stále neobsahuje ani základní definici školní prevence, ani povinnost ji systematicky provádět. „Je to dluh, který brzdí celý systém. Bez legislativní opory není možné nastavit jasné role a potřebné odpovědnosti,“ říká Helena Gherasim, předsedkyně Rady APAS.
Považujete Ukrajince za bratrský národ?Anketa
Nejasné legislativní ukotvení má přímý dopad na každodenní fungování celého preventivního systému. Nejviditelněji se projevuje u školních metodiků prevence, kteří by měli být stěžejní profesí zajišťující prevenci přímo ve školách. Ve skutečnosti tuto práci ale vykonávají nad rámec svých povinností, nemají sníženou vyučovací povinnost ani odpovídající finanční ohodnocení. Tento strukturální deficit se dále násobí slabou koordinací mezi klíčovými aktéry – školami, pedagogicko-psychologickými poradnami, neziskovými organizacemi, komunitními službami či preventivními aktivitami Policie ČR. Ačkoliv v každém z těchto segmentů existují kvalitní odborníci a funkční programy, stát dosud nevytvořil rámec, který by je propojil do jednotného, provázaného a skutečně funkčního systému.
Potřeba změny souvisí i s tím, jak se v posledních letech proměnilo rizikové chování dětí a dospívajících. Vedle alkoholu, tabáku či ilegálních drog do systému primární prevence stále výrazněji vstupují témata digitálního prostředí, sociálních sítí, gamingu, nových látek typu kratom či moderních nikotinových produktů, stejně jako sebepoškozování a další projevy zhoršujícího se duševního zdraví mladých lidí.
Podle výsledků studie ESPAD 2024 mělo velmi dobrý nebo dobrý wellbeing pouze 46,3 % českých šestnáctiletých studentů, přičemž rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou alarmující: v dobré emoční pohodě se nachází dvojnásobný podíl chlapců (60,8 %) oproti dívkám (32,9 %). Tato čísla zdůrazňují nutnost vytvořit stabilní a koordinovaný systém prevence, protože bez jasného rámce a odborného vedení není možné čelit rostoucí zátěži, která na mladé lidi dopadá.
„Pokud chceme chránit děti před rizikovým chováním, posílit jejich seberegulaci, odolnost a duševní zdraví, máme k tomu všechny podmínky. Odbornost, nástroje i praxi. Chybí jediné – systém, který je dokáže propojit a využít. Je na čase tento 15 let starý dluh napravit,“ uzavírá Miovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
