Bez potřebné motivace ale většina lidí o své zdraví dostatečně dbát nebude. Na druhou stranu tu pacienti s nemocným srdíčkem mají štěstí, že je léčí čeští kardiologové. Ti jsou totiž na rozdíl například od svých zahraničních kolegů ochotni poskytnout zdravotní péči i v případě, že ji nedostanou uhrazenu. Při příležitosti Světového dne srdce, který letos připadá na pondělí 29. září, se nad tím, jak svá srdce v Česku chráníme, zamýšlel primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.

Jak je možné, že se dnes Češi dožívají vyššího věku a umírají na srdečně cévní choroby méně než před rokem 1990?

V dobách u nás panujícího socialismu jsme se v žebříčcích úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění umisťovali pravidelně hned za severskými státy, jako je Finsko či Norsko. Tyto národy ovšem mají vzhledem k tomu, jak a v jakých klimatických podmínkách vždy žily, geneticky dané vyšší hladiny cholesterolu v krvi. Vysoká úmrtnost u nás, stejně jako v dalších, dnes už postkomunistických státech, byla před rokem 1990 dána životním stylem, který se u většiny lidí určitě nedal nazývat zdravým.

Je zajímavé, jak se poukazuje zejména na to, že se na našem zdraví odráží zhoršující se životní prostředí. Přestože žijeme v mnohem větším stresu a víc za sebe musíme bojovat, naše zdravotní situace se spíše zlepšuje, tedy alespoň co se kardiovaskulárních chorob týče.  Zdá se tedy, že vliv stresu nelze přeceňovat a nebude až tak velký. Trend zlepšování zdraví je o to zajímavější, že ačkoliv se u nás za posledních dvacet let neuplatnila žádná masivní kampaň podporující prevenci kardiovaskulárních nemocí, dramaticky se snížil výskyt ischemické choroby srdeční a s ní související úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění. Čím to je? Nejspíše lidé nenakupují zbytečné potraviny, kupují naopak jídlo kvalitnější a také se už tolik nepřejídají.

Srdci asi nejvíc škodí kouření…