ČVUT: Fakulta architektury představuje studentské práce ze zahraničních pobytů

Stejně jako mnoho jiných akcí se jejich výstava nemohla uskutečnit ve své obvyklé fyzické podobě a přesunula se do virtuálního prostředí Galerie na webové stránky ZDE.

Při virtuální vernisáži konané 18. listopadu se představily čtyři desítky studentských prací a jejich autoři se s ostatními podělili o zážitky a zkušenosti ze studia na zahraničních univerzitách. Smyslem akce bylo motivovat nové zájemce o výjezd v nadcházejícím akademickém roce, protože výběr destinací zůstává pestrý i přes protipandemická opatření a uzávěrka přihlášek do prvního kola výběrového řízení Erasmus+ & Exchange 2021/22 je již 6. prosince.

Zdeněk Völfl, Michaela Černá a Matěj Kováčik vyprávěli o svém studiu v zahraničí, ukázali své projekty, fotky a videa ze škol, měst i cest. Setkali se s různými přístupy k výuce, ateliérové práci, ale i trávení volného času, zmiňovali systematičnost a organizovanost některých univerzit, i mírný chaos a nesrozumitelnost komunikace jiných. Na některých univerzitách mají třeba pro studenty otevřeno nonstop, jinde zavírají ve večerních hodinách s odkazem na to, že nedostatek odpočinku neprospívá zdraví ani studiu. Různé postoje, pestrá paleta názorů, řešení i hodnot, ale přesto měly všechny fakulty jedno společné – podnětné prostředí pro studium architektury nebo designu.

„Studovat na zahraniční škole, žít v jiném prostředí, zorientovat se v něm a fungovat, to je zkušenost k nezaplacení,“ říká proděkanka pro zahraniční vztahy Irena Fialová. Její slova potvrzují i studenti, kteří vycestovali. „Myslím, že jsem se hodně změnila. Při studiu v zahraničí jsem se setkala s mnoha odlišnými přístupy a názory na architekturu, zároveň i s jinými kulturami a pohledy na život celkově. Díky této zkušenosti jsem si lépe našla své vlastní názory a postoje, ujasnila jsem si, co chci a očekávám od svého oboru, ale i celkově našla sama sebe,“ shrnuje své studium na Škole architektury ETSAB v Barceloně Michaela Černá.

V ateliérovém projektu řešila Michaela Černá parkovací místa v okolí čtyř železničních stanic a vytvářela prostory pro co-working.

Více o jejím projektu ZDE.

Jejího spolužáka Matěje Kováčika, který strávil semestr na Fakultě architektury a zastavěného prostředí TU Delft, překvapilo, že pedagogové se studenty neustále diskutují o metodě. „Nezajímaly je výsledky, ale jak jich docílit. Měli jsme také víc debat a exkurzí. Člověk nemusel strávit tolik času studiem, na druhou stranu se od nás očekávalo, že se budeme víc zapojovat do akcí studentské komunity,“ shrnuje Matěj Kováčik.

Jako klíčovou zkušenost z pobytu uvádí Matěj Kováčik večírek, při kterém v bytě majitele objevil knihu o buddhismu. Ta jej nasměrovala nejen k tématu závěrečné práce, ale také na počátek cesty hledání. „Nebýt mé izolace od domácí zóny komfortu, nic by se pravděpodobně nestalo,“ popisuje Matěj Kováčik zkušenost, která mu možná změnila život. Více o jeho projektu zde: https://www.fa.cvut.cz/cs/projekty-erasmus/16971-chram-zvuku.

Základní podmínkou Fakulty architektury ČVUT pro semestrální nebo dvousemestrální studijní pobyt v zahraničí je být studentem magisterského studijního programu, znát jazyk alespoň na úroveň B2 a uspět u přijímacího pohovoru. Pro studenty existuje bohatá nabídka škol, na nichž mohou absolvovat výměnný studijní pobyt nebo praxi v zahraničí, a to nejen na 56 školách v Evropě, ale i v zámoří – od Argentiny a Peru až po Japonsko, Tchaj-wan nebo Jižní Koreu.

V loňském roce studovalo v zahraničí přibližně 80 studentů a naopak, zhruba 150 zahraničních studentů na Fakultu architektury ČVUT přijelo strávit semestr nebo dva. Výhodou výměnných programů je, že pro studenty je školné zdarma a obdrží k tomu stipendium, z něhož je možné pokrýt část nákladů spojených se studiem a životem v cizině. I přes komplikace s koronavirovou pandemií většina studentů letní semestr na zahraniční univerzitě úspěšně dokončila.

Erasmus+ je program Evropské unie podporující zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Díky Erasmu+ je možné studovat na jiné univerzitě, v jiné zemi a se studenty z různých koutů světa.

Jaké jsou podle studentů obecné přínosy studia v zahraničí?

Naučili se rychle adaptovat na nové prostředí.
Nové prostředí jim přineslo nové podněty a nápady.
Získali kontakty a zážitky na celý život.
Poznali, jak se žije a studuje v dané zemi, seznámili se s jinou kulturou, zvyky a obyčeji.
Srovnali si priority. Změnili způsob myšlení.
Zlepšili se v komunikačních dovednostech a rozšířili slovní zásobu.
Získali nadhled.
Zažili dobrodružství.
Zvedli si sebevědomí.
Změnili svůj život.
Nalezli nový smysl svého života.

Různorodost úkolů během semestru v Brisbane

Pro studentku designu Ngoc Thi Anh Leovou byla klíčovou zkušeností z jednoho semestru na australské Queensland University of Technology různorodost úkolů, na kterých během tak krátkého času pracovali: „Oproti našemu systému, který je zaměřený na jeden či dva projekty během semestru, to byla velká změna. Naučila jsem se mnohem rychleji jednat a zapojovat různé obory a zdroje,“ říká Ngoc Thi Anh Leová.

Více o jejím projektu ZDE.

Filosofické diskuse o krajině v Bordeaux

Studentka programu Krajinářská architektura Eliška Šárová považuje svůj půlroční pobyt na Národní škole architektury a krajiny ENSAP Bordeaux za přínosný po profesní i osobní stránce. „Ve škole jsem zažila jiný způsob výuky krajinářské architektury, který byl oproti výuce na naší fakultě více filozofický a umělecký. Četli jsme mnoho odborných článků o krajině a pak nad nimi v hodinách diskutovali. Také jsme hodně kreslili, malovali a fotili. Kromě výuky mě obohatil i samotný pobyt v Bordeaux. Při každodenním pohybu městem jsem se mohla inspirovat mnoha příklady kvalitní krajinářské architektury a urbanismu. „Mám z Bordeaux spoustu zážitků, na které nikdy nezapomenu a určitě se tam vždy budu ráda vracet,“ říká Eliška Šárová.

Více o jejím projektu ZDE.

Jak fungují megaměsta

Zdeněk Völfl studoval jeden semestr na Fakultě architektury a urbanismu na univerzitě PUCP v peruánské Limě. Dvanáctimilionovou Limu si vybral proto, že byl fascinován organičností rychlého růstu měst, improvizovaných staveb a je přesvědčen, že tato zkušenost bude v dnešním světě mimořádně užitečná. Ve svém ateliérovém projektu navrhoval rozsáhlé centrum občanských služeb typických pro jihoamerická megaměsta plné nesourodých provozů od plaveckého bazénu přes restaurace, divadla, kina, knihovny, až po zdravotnická zařízení. V dalším projektu zase navrhoval, jak vyřešit zásobování vodou v Limě, pro který provedl analýzu hospodaření s vodou v celé metropolitní oblasti.

Více o jeho projektu ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama