Česká centra: Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky

06.01.2021 22:11

Společná tisková zpráva Českých center, Institutu mezinárodních studií, Ústavu mezinárodních vztahů Praha.

Česká centra: Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky
Foto: Česká centra
Popisek: Česká centra

Umění a kultura jsou mocnou zbraní diplomacie, od jazzových turné Louise Armstronga po novou pobočku Louvru v Abu Dhabí. Svou roli hrají i v české zahraniční politice. Nový podcast „Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky“ v sérii pěti dílů odhalí klíčové momenty, kdy kultura změnila mezinárodní vztahy. Pozve exkluzivní hosty, kteří okomentují, jak je tomu dnes.

Od 12. ledna 2021 nás uslyšíte na všech podcastových platformách. Na projektu se podílela Česká centra, Institut mezinárodních studií Univerzity Karlovy a Ústav mezinárodních vztahů.

Autorkou podcastu je Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra  Brusel. Dlouhodobě se zabývá výzkumem kulturní diplomacie, především jejími současnými trendy a popularizací dané oblasti. Nový podcast tak rozhodně nevznikl náhodou. Měl by ukázat souvislosti mezi zahraniční politikou a uměním.

JITKA PÁNEK JURKOVÁ, ŘEDITELKA ČESKÉHO CENTRA BRUSEL:
„Kulturní diplomacie nás obklopuje v běžném životě, jen si toho možná nejsme vědomi. Státy používají kulturu k tomu, aby vyprávěly svůj příběh zahraničnímu publiku.  Historie kulturní diplomacie je barvitá, plná jazzu a konfliktů, setkávání ředitelů galerií a špionů. V podcastu chceme ukázat, kde se vzalo přesvědčení, že umění může výrazně ovlivnit mezinárodní vztahy, a proč je důležité o kultuře jako prostředku zahraniční politiky vědět i dnes.“

PETR DRULÁK, ÚSTAV MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ:
„Podcast ‘Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky‘ je prvním komplexním oknem do světa, kde spolu umění a zahraniční politika mohou, pokud jsou správně uchopeny, v symbióze hrát důležitou roli.“

Série se dotkne mimo jiné angažmá americké CIA v propagaci abstraktního expresionismu, ambicí nastupujících velmocí typu Číny na poli kulturní diplomacie nebo inovativních trendů nastolovaných skandinávskými státy. Zaměří se ale i na českou kulturní diplomacii.

ELIŠKA TOMALOVÁ, VEDOUCÍ KATEDRY EVROPSKÝCH STUDIÍ IMS
FSV UK:  „Chtěli jsme se posluchačům přiblížit také praktický rozměr kulturní diplomacie: Kdo rozhoduje o tom, který orchestr bude zemi reprezentovat? Jakou roli přitom hrají sami umělci? Jak kulturní diplomacii ovlivnila pandemie Covid-19?“

V pěti dílech, které budou od 12. 1. do 8. 3. postupně publikovány na všech podcastových platformách, se série bude věnovat původu kulturní diplomacie, jejímu praktickému fungování, novým trendům a v detailu i České republice. V každém díle vystoupí několik exkluzivních hostů, od diplomatů přes umělce po odborníky na vybraná témata.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

13:21 Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do plného provozu modernizované ochranné stání pro velká plavidla…