„Staré stromy a mrtvé dřevo jsou v přírodě podmínkou pro život celé řady organizmů. Zatímco dříve bývaly téměř všudypřítomné, dnes jsou naopak velmi vzácné. Trouchnivějící kmeny stromů přitom poskytují prostor k životu, úkryt nebo potravu pro netopýry, plazy, obojživelníky i ptáky. Nepostradatelné jsou přitom především pro brouky vázané na odumírající nebo odumřelé dřevo,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Význam mrtvého dřeva v přírodě potvrzují také vědci. „Staré stromy a mrtvé dřevo jsou jedny z nejohroženějších biotopů. Důvod je prostý. Člověk je z krajiny systematicky odstraňuje, často s mylným pocitem, že tak z přírody či zahrady uklízí cosi nadbytečného a nepotřebného. Opak je pravdou. Do přírody a také do opravdu zdravého lesa mrtvé dřevo patří. Za normálních okolností je v přírodě mrtvého dřeva dost, je totiž domovem celkem tisíce druhů brouků, samotářských včel, kutilek, much, měkkýšů nebo hub, lišejníků a mechů“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
„V naší krajině je vzácné zejména osluněné mrtvé dřevo a staré stromy. Velkou část na ně vázaných živočichů, rostlin a hub proto najdeme v červených seznamech ohrožených druhů. Ze stejného důvodu mají potíže například veverky a mnozí ptáci hnízdící v dutinách. Dutiny totiž nejčastěji najdou právě ve starých stromech, kterých je stále méně,“ dodává Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.
Kmeny pro vytvoření biotopu poskytla Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která zajistila také jejich dopravu a instalaci. „V podobných aktivitách budeme pokračovat i v budoucnu. Vyhlášením Národní přírodní památky Mladá jsme dostali nový impulz a v rámci schváleného plánu péče připravujeme mnoho dalších projektů ke zvýšení ekologického potenciálu této lokality,“ uvedl starosta Benátek nad Jizerou Karel Bendl. Právě existenci Národní přírodní památky podle něj musí zohledňovat všechny projekty, které se v této lokalitě chystají. „Toto území je nutné posuzovat komplexně, s patřičným nadhledem a s důrazem na hlavní účely jeho ochrany,“ dodal Karel Bendl.
Brouci vázaní na mrtvé dřevo patří mezi výrazné a atraktivní druhy, jako jsou roháči, tesaříci nebo páchníci. „Nejsou však zdaleka sami, na starém a mrtvém dřevě žijí specializované lišejníky, nespočet hub, včetně řady kulinářsky významných, nebo také řada samotářských včel, které své potomstvo vychovávají v chodbičkách po larvách dřevních brouků,“ doplnil Miloslav Jirků.
Staré stromy a mrtvé dřevo jsou velmi osobitým biotopem, který vzniká dlouhá desetiletí, nebo spíše staletí. „S tím souvisí závažná skutečnost. Neumíme je uměle vyrobit. Les lze vysadit, ale starých stromů v něm se dočkají nejdříve děti našich dětí, a jedině tehdy, pokud alespoň některým stromům zestárnout vůbec dovolíme,“ upozornil Miloslav Jirků.
Pro to, aby byl biotop co nejpestřejší, je třeba mrtvé dřevo správně umístit. „Nejvíce dřevního hmyzu žije v osluněném dřevě, takže nejbohatší jsou staré a mrtvé stromy v řídkých lesích či na lesních okrajích. Zároveň platí, že kmen či větev velkého průměru vždy představuje trvalejší a různorodější biotop, než dřevo malých průměrů. Pokud má mrtvé dřevo plnit svou ekologickou roli, musí být zároveň v dosahu brouků a jiných organizmů, které v něm mohou žít. Mrtvé dřevo kilometry vzdálené od nejbližších starých stromů neosídlí skoro nic, mrtvé dřevo v blízkosti zdrojových populací dřevomilných organizmů se naopak stane biotopem kypícím vzácnými formami života,“ doplnil Miloslav Jirků.
Mrtvé dřevo je podle jeho slov třeba odborně umístit na osluněné, nezastíněné nebo jen částečné stíněné místo. „Ideálně tak, aby jeho část byla nad zemí a nepodléhala rychlému tlení, a část byla naopak ve styku se zemí a nejlépe i mírně pod povrchem. To vše co nejblíže lesa či starších stromů, které jsou zdrojem jeho budoucích obyvatel,“ upozornil biolog. Důležitý je také druh stromu. V nížinách vytvářejí nejbohatší prostředí pro drobné organismy staré listnáče, zejména duby, protože právě duby obývá nejvíce dřevomilných organizmů ze všech evropských stromů.
Ochránci přírody v současné době pořádají sbírku na dokončení rezervace divokých koní. Veřejnost může na poslední část sbírky přispívat na dárcovském portálu https://www.donio.cz/CeskaKrajina.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět na dárcovském portále Donio.cz/CeskaKrajina. Darovat může také zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
