„Pokud procházíte krajinou, máte radost, když ve smrkových a borových monokulturách zahlédnete listnaté dřeviny. Když pak přijdete blíž, často vystřídá příznivý dojem zklamání. Rozsáhlé plochy totiž pokrývá výsadba nepůvodních dřevin, jako jsou například akáty nebo v posledních letech americký dub červený,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Invazní druhy přitom mohou napáchat v krajině mnohem větší škody, než kůrovcová kalamita. S kůrovcem smrkovým se totiž krajina dokáže dlouhodobě vyrovnat, i když hospodářské škody, které způsobuje, jsou velké. Proti invazním druhům je však příroda bezbranná.

Ukazuje to právě šíření dubu červeného. Ten pochází ze Severní Ameriky, na naše území byl přivezen v 19. století nejdříve jako okrasná dřevina do zámeckých parků. Tuzemští lesníci ho však začali sázet kvůli jeho rychlému růstu. Přestože našim dubům nesahá kvalitou dřeva ani po kotníky, je klasifikován jako stejně hodnotná listnatá dřevina. Lesníci v jeho vysazování pokračují, přestože invazní charakter této dřeviny začíná být zřetelný napříč Evropou. „Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin. Jeho žaludy se mohou z místa cílené výsadby šířit na velké vzdálenosti a ve vymezených plochách ho rozhodně neudržíme,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Přitom tato hrozba není na první pohled z dat o českém lesnictví patrná. „Paradoxně také invaze dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin se skrývá v rostoucím podílu listnáčů v českých lesích,“ upozorňuje Dalibor Dostál. Ochranářská organizace proto doporučuje, aby namísto dvou základních kategorií dělící porosty na jehličnany a listnáče byla do základního členění zavedena ještě třetí povinná kategorie: nepůvodní druhy. „Jen tak dostaneme skutečně reálný obraz o stavu českých lesů. Nárůst podílu listnáčů za cenu šíření nebezpečných invazních druhů představuje dlouhodobě pro českou krajinu výrazně větší riziko než sucho a kůrovec,“ upozornil Dalibor Dostál. Invazní druhy se navíc často šíří právě tam, kde je les oslabený. Mohou tak v budoucnu „dorazit“ oblasti, které nyní ničí sucho či kůrovec.