Částka zahrnuje i ty pojištěnce, kteří mají živnost jako vedlejší činnost a jsou zaměstnáni v hlavním pracovním poměru. „Pokud je OSVČ současně zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) a tyto skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, nemusí hradit zálohy na pojistném. Po podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok je dopočten případný doplatek na pojistném,“ vysvětluje důležité rozdíly Elenka Mazurová z České průmyslové zdravotní pojišťovny.

Podle mluvčí pojišťovny někteří podnikatelé na své povinnosti zapomínají. Nejedná se však o nic závažného. „Stejně jako u ostatních typů plátců i u živnostníků mohou být v evidenci zaznamenány výpadky v platbách, a to jak ojedinělé, tak i trvající několik měsíců. Dluh může vzniknout i tím, že nám pojištěnec v dané lhůtě neoznámí konec nebo přerušení živnosti. Všechny nesrovnalosti řešíme nejprve poštou a prostřednictvím textové zprávy. Důvodem pro využívání SMS je zrychlení komunikace mezi plátci a zdravotní pojišťovnou,“ dodává dále Elenka Mazurová s tím, že pojistné hradí osoby samostatně výdělečně činné kvůli čerpání zdravotní péče.