Jindřich Štreit (*1946) byl k fotografii přiveden svým otcem velmi záhy a první samostatnou výstavu měl už v roce 1967 při příležitosti ukončení svého vysokoškolského studia. Zprvu se věnoval zejména dokumentaci vesnického života a romské tematice. Tyto zkušenosti pak zúročil při práci v zahraničí, kde od roku 1991 pracoval na mnoha různých projektech, výstavách a fotograficky dokumentoval běžný život místních obyvatel. Za všechny je možné jmenovat například výpravu do Japonska, kde po úspěšné výstavě v Metropolitním muzeu v Tokiu žil tři měsíce ve vesnici Akagi, což mu umožnilo pojmout fotografii jako antropologický výzkum.

V rámci fotografického festivalu navštívil Jindřich Štreit i Čínu nebo Brazílii, ve které zmapoval život českých emigrantů z různých období. Podíval se i do dalších zemí, které částečně kopírují cesty Enriqua Stanko Vráze, jehož výstavu fotografií Náprstkovo muzeum právě hostí. To poskytuje zajímavé porovnání dvou fotografů z různých období a jejich práce ve stejných oblastech. Posluchač si tak může všímat rozdílů jak v technice fotografie nebo zájmů fotografa, tak i změn v podobě zachycených zemí. Všechny navštívené země zaznamenal Štreit osobitým pohledem nikoliv jako turista či cestovatel, ale jako člověk, který má rád lidi.