Dle organizace Addameer je v izraelských vězeních nyní zadržováno šest tisíc Palestinců, z toho je 454 osob drženo v tzv. administrativní vazbě – tzn. bez obvinění a bez soudního řízení. Vazba je obvykle na šest měsíců a může být několikrát prodloužena. „Palestinci jsou zadržováni mnoho měsíců, často několik let, aniž by byli z něčeho obviněni. Izrael převzal tuto praktiku z dob britského mandátu, ze kdy pocházejí nouzové zákony,“ uvádí Matarová v jednom rozhovoru. Za zmínku stojí i vysoký počet zadržovaných palestinských dětí v izraelských vězeních, aktuálně 163.

„Od začátku okupace v r. 1967 hovoříme minimálně o 600 tisících palestinských vězních. Palestinci jsou malý národ – na okupovaných územích žije 4,5 milionu lidí. Znamená to, že v každé palestinské rodině najdeme od doby okupace alespoň jednoho vězně, ať již z minulosti či aktuálně zadržovaného,“ uvádí Matarová. Pro srovnání, ke stejnému tématu podotýká známá izraelská novinářka Amira Hassová následující: „Násilí páchané velkou částí obyvatelstva neznamená, že jsou tito lidé násilnější než ostatní. Je to bití na poplach, je to znamení či signál, že něco není v pořádku s tím, jak je s obyvatelstvem zacházeno.“

Matarová je aktivní také v organizaci Who Profits, která byla založena v roce 2007 jako výzkumný projekt Koalice žen za mír, což je feministická palestinsko-židovská organizace zabývající se bojem proti okupaci. Tato organizace monitoruje izraelské a mezinárodní korporace přímo zapojené do izraelské okupace. „V Izraeli i zahraničí se obecně věří, že Izrael z okupace neprofituje, že naopak izraelské obyvatelstvo platí za okupaci vysokou cenu – kvůli osadám a vysokému rozpočtu, který plyne do osad. To je částečně pravda, protože značná část rozpočtu skutečně plyne na dotování osad. Ztrácíme hodně peněz, protože stavíme zdi, silnice, samotné osady, dotujeme obyvatelstvo, které v nich žije, a to na úkor dalších částí izraelského obyvatelstva.“ Na okupaci vydělává kromě korporací podle Matarové především stát, který „krade půdu, vodu, minerální bohatství, tj. přírodní zdroje z palestinských území.“ Z firem profitujících z okupace, které figurují na i českém trhu, lze zmínit například firmy AHAVA, SodaStream, G4S, Veolia a další.

Filozofka a politická aktivistka se dlouhodobě věnuje i tématu odporu proti vojenské službě. „V Izraeli formálně neexistuje možnost odepřít vojenskou službu na základě svědomí. Situace se sice neformálně mění, lidé se službě v armádě vyhýbají, ale jdou za to třeba do vězení,“ uvádí Matarová.