Evropě se nepodařilo zmírnit svoji závislost na dovozu energie, hlavně ruského zemního plynu. Evropská unie stále postrádá jasnou energetickou koncepci. Představy jednotlivých členských zemí EU o tom, jak by měla vypadat "energetická páteř" ekonomik, se značně liší. To není podle Birola zrovna povzbudivé hodnocení.
IEA proto doporučuje, aby Evropská unie do roku 2035 do elektroenergetiky investovala zhruba 2,2 bilionu dolarů a postavila nové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 740 tisíc megawatt. Jinak jí hrozí rozsáhlé výpadky v zásobování elektřinou. To není nějaké "plácnutí do vody", nýbrž vážné varování.
"Evropský trh s elektřinou se ocitl v nebezpečných vodách. Musí se uspořádat zcela novým způsobem, jinak se ponoříme do tmy. Opravdu nežertuji“ varuje Fatih Birol.
Z uvedené sumy by mělo na výstavbu větrných, solárních, vodních a dalších elektráren přijít 1,6 bilionu dolarů, zbývajících 600 miliard si vyžádají nové přenosové soustavy. Investiční potřeba Evropy v elektroenergetice je tak podle IEA druhá nejvyšší na světě, hned po Číně.
Do výstavby nových, či rozšiřování stávajících elektráren se ale energetickým koncernům nechce. Hlavním důvodem je, že výrazně klesla velkoobchodní cena elektřiny především proto, že se na trh "valí" energie z dotovaných obnovitelných zdrojů. Dalším velkým problémem je zásobování Evropy zemním plynem.
Zhruba 30 procent poptávky po plynu zabezpečuje EU dovozem z Ruska, druhým klíčovým dodavatelem je Norsko, jehož zásoby se ale zvolna tenčí. Kde vzít další zásobovací zdroje? Naděje v nový plynovod Nabucco, jímž měl přes Turecko proudit plyn z Ázerbájdžánu do západní Evropy, zhasly, neboť z projektu - značně nákladného - sešlo. Chce-li Evropa opravdu omezit svoji závislost na Rusku, musí brzy přijít s projekty nových plynovodních tras. Takové rozhodnutí je však hlavně na politicích, nikoli soukromých koncernech.
Na politické úrovni by se také mělo rozhodnout, zda Evropa zahájí průzkum a těžbu břidlicového plynu. Postoj jednotlivých členských zemí EU vůči této těžební technologii se diametrálně liší, konstatuje německý časopis Wirtschaftswoche. Například Británie první průzkumné vrty plánuje, stejně tak Rumunsko. Ukrajina a Polsko se už do nich pustily. Naproti tomu Francie a Bulharsko vyhlásily na břidlicový plyn striktní moratorium, Německo a Nizozemsko připravují zákony, jež by využívání břidlicového plynu umožnily. "Má-li se opravdu zmírnit závislost Evropské unie na dovozu plynu a energie vůbec, je využívání břidlicového plynu naprosto nezbytné," je přesvědčen Fatih Birol.
Zdroje:
- http://www.handelsblatt.com/technologie/das-technologie-update/energie/energieagentur-iea-zwei-billionen-dollar-gesucht/9989380.html
- http://kurier.at/wirtschaft/marktplatz/sehenden-auges-ins-energie-gewitter/71.492.934
- http://derstandard.at/2000002227024/Energieagentur-warnt-vor-Blackout-Gefahr
- http://www.wiwo.de/technologie/umwelt/fossile-energie-deutschlands-alternativen-zu-russlands-gas/10113570.html
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
