Koncept evropské energetické unie představuje v současnosti jednu z několika vlajkových lodí nejvyšší priority, jejíž konkrétní obsah se dotváří a bude dotvářet za pochodu. „Svým způsobem tak představuje návaznost na dobu před přibližně osmi či více lety, kdy se velmi vážně uvažovalo o vytvoření společné energetické politiky EU. V post-krizovém období z pohledu ekonomického vývoje a při souběžném vnímání řady geopoliticky rizikových momentů i snaze nakládat efektivně s energetickými zdroji, je toto téma opět vrcholně aktuální,“ komentuje Petr Zahradník, poradce prezidenta HK ČR Vladimíra Dlouhého. „Nutné podmínky naplnění zmiňovaného konceptu spočívají v jeho efektivní správě i v respektování jízdního řádu, který určuje splnitelnost jeho jednotlivých kroků,“ dodává.
Z dnes projednaného návrhu energetické unie vyplývá, že Komise směřuje k významnému zasahování do mezivládních dohod jednotlivých členských států. Takový postup však považujeme za přístupný pouze tehdy, pokud bude zajištěn soulad s právními předpisy EU a Lisabonskou smlouvou. Domníváme se, že energetická unie by měla být založena pouze na stávajících politikách v oblasti energetiky a klimatu a měla by se tak vyhnout mnoha novým iniciativám.
HK ČR tak požaduje respektování rozhodnutí přijatého v oblasti klimatu a energetiky k roku 2030. Přijetí dalších navrhovaných sociálních politik totiž nesmí být na úkor jiných spotřebitelů energií.
Souhrnné stanovisko energetické sekce HK ČR k energetické unii
Se základními cíli energetické unie, zajistit spotřebitelům v EU (domácnostem a firmám) bezpečné, udržitelné, konkurenceschopné a cenově dostupné energie při ambiciózní politice v oblasti klimatu, nelze než souhlasit. Otázkou je, jak to bude konkrétně realizováno. Zcela jistě lze ocenit snahu Komise, aby v oblasti energetiky a politiky klimatu EU byly různorodé aktivity sloučeny do jednoho uceleného dokumentu. Energetická unie by v tuto chvíli měla být ale založena pouze na současných politikách v oblasti energetiky a klimatu. Měla by se tedy vyhnout mnoha novým iniciativám, když ty již odsouhlasené nejsou ještě ve všech částech EU plně implementovány a využívány.
Při naplňování cílů energetické unie je nezbytné respektovat lisabonskou smlouvu, která definuje, že energetický mix a zodpovědnost za něj je v kompetenci a tedy i zodpovědnosti členských států. Z návrhu energetické unie také vyplývá, že Komise směřuje k významnému zasahování do mezivládních dohod jednotlivých členských států. Toto považujeme ale za přípustné jen do té míry, aby byl zajištěn soulad s právními předpisy EU a lisabonskou smlouvou a nikoliv již nad jejich rámec. Rovněž snahu Komise, která de facto směřuje ke zřízení evropského regulátora, považujeme za snahu jdoucí nad rámec lisabonské smlouvy.
Právní předpisy, které Komise navrhuje připravit pro plnění v říjnu schváleného rámce v oblasti klimatu a energetiky k roku 2030, musí respektovat samotné říjnové rozhodnutí do té míry, co je přijato jako povinný závazek členských států (emise CO2), co jen na úrovni celé EU (podíl OZE) a co je jen indikativní cíl na úrovni EU (úspory).
Zcela jistě lze uvítat snahu Komise, aby EU sehrávala určitou roli při vyjednávání dohod na dodávky energií se zeměmi, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti těchto dodávek, zejména při jednání se zeměmi, které jsou náchylné používat jejich vývozu energie pro politické účely.
Jaderná energie je součástí energetického mixu v mnoha členských státech. V dokumentu je ale uvedena pouze v souvislosti s potřebou diverzifikace zdrojů uranu. Komise by se měla zaměřit především na diverzifikaci dodávek plynu, protože každá jaderná elektrárna má vlastní rezervní palivo až „x“ let plného provozu, a proto, pokud je nebo vznikne nějaký problém se současným dodavatelem, může použít rezervu a mezitím zvolit alternativní dodavatele. Současně je potřeba zdůraznit, že všechny zdroje energie by měly být vzaty v úvahu, a to včetně jaderných, což v představeném dokumentu chybí.
Komise chce dát nový politický impuls k dokončení vnitřního trhu s energií. Zde je potřeba říci, že by se ale prioritně před dalšími a dalšími politickými impulsy měla Komise spíše zabývat tím jak urychlit řízení o nesplnění povinnosti v oblasti třetího liberalizačního balíčku a přinutit členské státy, které jej nenaplňují k jeho plné implementaci. V některých zemích stále existují vážné problémy v oblasti liberalizace trhu s energií. S tím souvisí i snahy Komise připravit další ambiciózní legislativní návrh v oblasti redesignu trhu s elektřinou. Ten by měl být založen na podrobných analýzách různých národních systémů v jednotlivých členských státech (CRM, strategické rezervy, regulované ceny, podpory, atd...).
V zájmu ochrany ohrožených zákazníků navrhované přijetí sociálních politik nesmí být na úkor jiných spotřebitelů energií, jinak řečeno tyto politiky nemohou platit ostatní spotřebitelé v ceně svých energií.
Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Hlavním posláním Hospodářské komory ČR je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Hospodářská komora České republiky je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy a chrání zájmy svých členů sdružujících se prostřednictvím sítě regionálních komor a začleněných živnostenských společenstev. HK ČR sdružuje téměř 14 000 členů (fyzických i právnických osob podnikajících v ČR) organizovaných v 61 regionálních komorách a 86 oborových asociacích HK ČR. Více na www.komora.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komora.cz
