Je nezbytné upozornit na to, že plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli. Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno. Tyto dopady budou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být velmi významný.

Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců.