I nejpřísněji chráněným prvním a druhým zónám, které zaujímají nejcennější části našich 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), hrozí při dalším šíření smrkové kalamity plošné kácení způsobující velké holoseče a také používání jedovatých pesticidů.

Kůrovec napadl už 133 km2 I. a II. zón zejména v CHKO Jeseníky, Beskydy a Ždárské vrchy. Potenciální ohrožení – v závislosti na postupu kůrovcové kalamity – se však týká v těchto zónách i v dalších CHKO území patnáctkrát většího. Jde celkem o 2 050 km2 lesů, tedy o téměř polovinu rozlohy těchto nejcennějších částí chráněných krajinných oblastí (pro srovnání jde o plochu dvou průměrných okresů). Mezi další nejvíc ohrožená území patří CHKO Orlické hory, Brdy a Český les s dominantní rozlohou smrkových lesů.

Uvádí to nová metodika pro ochranu CHKO a maloplošných chráněných území - přírodních rezervací a přírodních památek [1]. Vydalo ji Ministerstvo životního prostředí k usměrnění bezbřehého povolování výjimek ke kácení a plošné těžbě i k používání jedovaté chemie v našich chráněných územích [2].

Zákon o ochraně přírody přitom jedovaté pesticidy i holiny jak rezervacích, tak i v I. a II. zónách CHKO zakazuje [3]. Správy CHKO však vydávaly ze zákona výjimky. Ty vedly například k nesmyslnému kácení stromů a aplikaci jedů v Národní přírodní rezervaci Rejvíz v Jeseníkách [4] a k neuvěřitelné devastaci Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala na Kokořínsku. Plošná těžba zde zničila až 30 hektarů unikátních nížinných smrčin [5].

Ministerstvo dalo novou metodikou návod, jak mají napříště správy chráněných krajinných oblastí rozhodovat při řešení smrkové kalamity. Na jedné straně chce MŽP její pomocí zamezit ničivým lesnickým zásahům v rezervacích, zcela nedostatečně ale řeší ochranu cenných území mimo ně, tedy na několikanásobně větším území cenné přírody prvních a druhých zón CHKO.