Největší poptávka zaměstnavatelů byla po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Firmy zaměstnávaly také řemeslníky, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Postrádaly ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvávala vysoká poptávka po skladnících a řidičích.

Zaměstnavatelé žádosti o pracovníky ze zahraničí podávali u Hospodářské komory v jednotlivých měsících roku rovnoměrně. Velmi rychle se ale vyčerpaly kvóty hlavně na pracovníky z Filipín (1000), vysoká poptávka je ale také o zaměstnance z Běloruska (800 ročně), Kazachstánu (300) a Mongolska (1000). Hospodářská komora proto zvažuje otevřít s ministerstvy jednání o úpravě parametrů těchto kvót.

Díky vládou regulovaným režimům pro zrychlené zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí zaměstnavatelé nemuseli tolik odmítat zakázky. Tito pracovníci nejsou přínosem ale jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Každý z těchto kmenových zaměstnanců odvádí daně a odvody do veřejných rozpočtů, přispěli tak třeba i na zvýšení důchodů českých seniorů.