Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o odpověnosti státu za to, když řádně neimplementuje evropské předpisy. Uzavřel se tak spor trvající čtyři roky, jehož vedení bylo v crowdfundingové kampani IuRe podpořeno desítkami lidí.
Data retention, neboli plošné shromažďování provozních a lokalizačních údajů o naší elektronické komunikaci, u nás funguje s krátkou přestávkou od roku 2005. Původně mělo oporu v evropské legislativě, nicméně již v roce 2014 byla zrušena původní směrnice o data retention Soudním dvorem EU, který postupně vydal řadu rozhodnutí, z nichž vyplývá jednoznačný závěr o protiprávnosti takto plošného shromažďování metadat o komunikaci.
Česká legislativa, v níž k žádné změně nedošlo, se tak dostala do rozporu s dalšími evropskými předpisy, které upravují důvěrnost elektronické komunikace. Přes opakovanou kritiku ale české vlády na toto nijak nereagovaly a neiniciovaly žádné legislativní změny. Sběr dat dokonce v roce 2019 posvětil i ústavní soud.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


