„Jakkoliv nezbytná jsou celospolečenská opatření k zamezení šíření infekce, snaha zachovat prezenční formy vzdělávání je prioritou i v rámci mezinárodního společenství,“ uvedl prof. Štech. Např. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) po celou dobu pandemie prosazuje princip, aby byly školy a školská zařízení plošně uzavírány až v nejkrajnějším případě a i poté aby se jejich provoz obnovoval co možná nejdříve. Pokud by k zákazu osobní přítomnosti žáků ve školách skutečně mělo dojít, je dle prof. Štecha zásadní, aby se tak dělo na lokálních principech respektujících místní epidemiologickou situaci, diverzifikovaně (např. maximální snaha o zachování prezenčního vzdělávání pro žáky 1. stupně ZŠ) a pouze na nezbytně nutnou dobu. Zvláštní pozornost by rovněž měla být věnována i spolkům a sdružením, které pracují s dětmi a mládeží a poskytují jim pravidelnou činnost v rámci zájmového a neformálního vzdělávání.

V těchto dnech v Paříži vrcholí 41. zasedání Generální konference UNESCO, jehož se prof. Štech účastnil v rámci delegace ČR. V programu konference je vzdělávání, jeho obnova a investice do něj, jedním z hlavních témat. Nejvyšší představitelé více než 40 zemí dne 10. 11. přijali globální výzvu, tzv. Pařížskou deklaraci, s cílem posílit závazek ke zvyšování investic do vzdělávání po pandemii COVID-19. V roce 2015 se členské státy UNESCO dohodly na financování vzdělávání ve výši 4 až 6 % HDP, ale většina zemí této prahové hodnoty dosud nedosáhla. České školství je z tohoto pohledu i přes významné navyšování rozpočtu v posledních letech rovněž podfinancované. V sídle UNESCO bylo rovněž rozhodnuto o vzniku posíleného mechanismu globální spolupráce – Řídícího výboru na vysoké úrovni, který má přispět k urychlení pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v oblasti vzdělávání.