Tyto systémy budují MD a ŘSD v návaznosti na tzv. akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů[1] a s jejich pomocí se má zvyšovat bezpečnost a plynulost dopravního provozu, synchronizovat a optimalizovat přeprava cestujících i zásilek, ale také se mají například snížit dopady dopravy na životní prostředí. Zjištěné nedostatky se týkají hlavně způsobu, jakým MD budování ITS řídí. Vytyčené cíle jsou obecné, potřebné ukazatele resort nestanovil, a nemůže tak objektivně sledovat a vyhodnocovat, zda se díky pořízeným ITS daří dosahovat očekávaných přínosů. V souhrnu tak chybí skutečné projektové řízení.

Cíle akčního plánu totiž nejsou konkrétní a měřitelné, podstatné SMART ukazatele pak zcela chybí. To je však předpokladem pro to, aby resort věděl například to, zdali se daří strategii naplňovat, nebo zdali je potřeba přijmout určité změny a podobně – to vše s ohledem na to, aby byly veřejné prostředky ve výsledku využity co nejefektivněji. Na projekty ITS je přitom v rámci akčního plánu připraveno přibližně devět miliard korun, přičemž ke konci roku 2018 byly zahájeny, případně dokončeny projekty za více než 2,3 miliardy korun.

U podpořených systémů pak MD a ŘSD nevyhodnocovaly jejich dopady – konkrétně třeba to, jak se dané systémy promítly do bezpečnosti na silnicích, snížení dopravních zácp nebo například do dodržování pravidel silničního provozu.