„Trend vychází z výsledků nepřetržitého sledování od roku 1996. Data vypovídají o tom, že každoročně v průměru vytěžíme a současně odumře 7 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá 8 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Tedy od roku 1996 se zásoby dřevní hmoty v lesích spravovaných Správou Národního parku Šumava, které se rozkládají na ploše zhruba 48 tisíc hektarů, zvýšil o více než 1,2 mil. metrů krychlových,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

V porovnání s přírůstem dřeva a jeho těžbou v celé České republice jsou šumavské hodnoty podobné. V České republice v průměru každým rokem přiroste 9 m3 na jeden hektar lesa. Průměrná roční těžba dříví v ČR je 7 m3.

„Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra, nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017,“ doplňuje Jan Kozel.

Právě v roce 2018 Správa NP Šumava vytěžila 260 tis. metrů krychlových, většinou polomového dříví. Největší těžby od roku 1996 však eviduje v roce 2007 a po něm následujících čtyřech letech.