Jde v podstatě o soubor mostů z roku 1901, z nichž část je tvořena horizontálními nýtovanými ocelovými konstrukcemi a část klenutým viaduktem z pískovcových bloků. Most je zároveň strategickým železničním koridorem i jednou z vizuálně nejpůsobivějších pražských památek.

Výběr zvoleného řešení se uskutečnil formou tzv. soutěžního dialogu, kdy někteří soutěžící byli Správou železnic osloveni přímo, další se mohli zúčastnit při splnění vstupních podmínek. Cílem bylo nalézt optimální řešení pro nezbytnou rekonstrukci mostu včetně doplnění třetí koleje a nové zastávky v oblasti Výtoně. V hodnotící komisi byli zastoupeni představitelé Správy železnic, Magistrátu hl. m. Prahy, renomovaní architekti a mostní inženýři. Komise také spolupracovala s dalšími odborníky – v této skupině byl rovněž i zástupce Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze.