Národní muzeum představuje v Českém muzeu hudby výstavu Komu asi patřila?, kterou připravili odborníci z Knihovny Národního muzea. Až do 6. března 2016 zde mají návštěvníci možnost dozvědět se, co si do svých knih zapisovali spisovatelé, umělci, politici, učenci, knihovníci či šlechtici, nebo jaké knihy sbírali, co četli, komu knihy věnovali a co obdarovaným do knih napsali. K vidění je například kniha hostů bývalého Šramotova mezinárodního restaurantu, Špalíček kramářských tisků s originální vazbou a titulním listem Josefa Váchala či kniha, ve které z neznámých příčin uvízla kulka ze střelné zbraně. Pro zájemce je připraven i bohatý doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek a exkurzí do jediných dvou plně zachovalých palácových knihoven v Praze.
Výstava, členěná do osmi oddílů, seznamuje návštěvníky prostřednictvím vybraných ukázek s bohatstvím knižních fondů Národního muzea z hlediska jejich dřívější majitelské provenience i jejich tematické skladby „Návštěvníci se na výstavě dozvědí, komu vystavená kniha či knižní sbírka patřila, než se dostala do knižních fondů Národního muzea. Historie naší knihovny sahá do počátků založení Národního muzea v roce 1818 a jejím základem se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů. Obsahuje tedy opravdové skvosty a návštěvníci nyní mají jedinečnou příležitost zhlédnout nejen část těchto předmětů, ale seznámit se i s jejich mnohdy významnými majiteli,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Majitelé a dárci
Úvodní část celé výstavy „Vlastencům umění milovným“ je věnována prvním dárcům knih a mecenášům z řad šlechty, kteří položili základy Knihovny Národního muzea (hraběti Kašparu Maria Šternberkovi, šlechtické rodině Kolowratů, Františku Josefu hraběti z Klebelsbergu a dalším), dále tzv. „zběrajícím oudům“, tedy dárcům z okruhu vlastenecky smýšlejícího venkovského duchovenstva a světské inteligence, a konečně i některým významným zahraničním příznivcům a dárcům Národního muzea. Druhý oddíl, nazvaný Lidé okolo knih: „…v koutku s knihou“, představuje majitele a dárce z okruhu lidí, kteří významně, a to jak v kladném, tak v negativním slova smyslu, zasahovali do vzniku a podoby knih i do jejich uchování a zpracování. Patřili mezi ně milovníci knih – tiskaři, knihvazači, knihovníci, ale i „nepřátelé knih“ – cenzoři, inkvizitoři, ničitelé knih i celých sbírek. Těm všem knihy procházely rukama a mnozí v nich zanechali své stopy. Další dvě části přibližují dva typy majitelů – vědce a učence („Scientia est potentia“: Učenci a knihy) a umělce („Na křídlech múzy“: Umělci a knihy). Vystaveny jsou knihy přírodovědců (Joachima Barranda, Antonína Friče, J. E. Purkyněho), lékařů (Jana Jessenia, Johanna Cratona z Crafftheimu, Pierandrey Mattioliho, Josefa Thomayera a dalších), historiků, filologů a literárních vědců (Františka Palackého, Gelasia Dobnera, Pavla Josefa Šafaříka, Josefa Dobrovského či Josefa Jungmanna), ale také literátů, malířů nebo herců (Jána Kollára, Karla Havlíčka Borovského, Jakuba Arbesa, Jana Nerudy, Julia Zeyera, Jiřího Kvapila, Karla Teiga, Emy Destinnové, Olgy Scheinpflugové, Karla Högera, Jaroslava Ježka či Ludmily Jiřincové). V pátém oddíle Veřejnosti na očích se návštěvníci mohou seznámit s knihami veřejně činných osobností – politiků, novinářů, sportovců i zámožných mecenášů (mezi ně patří například Josef Václav Frič, František hrabě Lützow, Vilém Gabler, Michal Josef Fesl, Karel Slavoj Amerling, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Miroslav Tyrš, Josef Hlávka a další).
Ženy – milovnice knih
Téma v minulosti často kontroverzní otevírá oddíl nazvaný „Není radno nechat ženu s knihou o samotě“: Ženy a knihy. Ten připomíná dobu, kdy bylo ženám upíráno právo na vzdělání a kdy vzdělaná žena-čtenářka a žena-spisovatelka společnost zpravidla pobuřovala. Zájemci si zde mohou prohlédnout knihy Magdaleny Dobromily Rettigové, Boženy Němcové či Elišky Krásnohorské. Nechybí zde ani úsměvné výroky některých bibliofilů o tom, že ženy jsou největšími nepřáteli bibliofilie. Zároveň tato část přináší důkazy o tom, že ženy (často se jednalo o významné či známé reprezentantky ženského pohlaví) knížky sbíraly, milovaly a četly, darovaly a dostávaly a že ženy měly svoje knihovny či knihovničky, v nichž se dochovaly i knihy jejich mužských protějšků. Koneckonců byly to právě ženy, které se stávaly velmi často vykonavatelkami poslední vůle svých slavných blízkých – manželů či otců, jejichž knižní odkazy a dary předávaly Národnímu muzeu.
Vášeň, nebo posedlost?
Předposlední oddíl vychází z osobních knižních kolekcí vášnivých a poučených bibliofilů, zahrnuje bibliografické unikáty i exemplářové knižní skvosty. Představuje ale také několik knižních celků vznikajících z čiré bibliofilské a bibliomanské posedlosti. Mezi kuriozitami Národního muzea lze nalézt nejen knižní bibliofilské unikáty, ale také různé rarity neknižní povahy (například břitvy Jána Kollára, klíček od hrobu Karla Havlíčka či vycpaného psa Kvika Renaty Tyršové).
Příběhy knih: Komu všemu tedy patřily…?
„V závěrečném oddílu jsme nechali hovořit samotné knihy. Nejen lidé, ale i knihy mají své neobyčejné příběhy a zážitky, šťastné i méně šťastné, často neuvěřitelné, tajemné a dobrodružné. Některé životní osudy vystavených knih jsou nám známy, jiné můžeme jen tušit. Co všechno asi tyto knihy v minulosti zažily, kolik majitelů, známých a slavných, i těch bezejmenných, je asi drželo v ruce a komu všemu v minulosti asi patřily...,“ dodává na závěr k výstavě za autorský tým Jaroslava Kašparová. Odhalit tajemství knih nyní mohou i návštěvníci Českého muzea hudby.
Výstava prezentuje výsledky vědeckého projektu Knihovny Národního muzea „Metodika výzkumu knižních proveniencí PROVENIO“, podpořeného Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI).
České muzeum hudby je otevřeno denně kromě úterý od 10 do 18 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč / plné, 80 Kč / snížené, 200 Kč / rodinné. Další informace naleznete na www.nm.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
