Letní období je pro alergiky na hmyzí bodnutí asi tím nejnebezpečnějším, protože vos, včel a sršňů, vybavených žihadlem, je všude spousta. Samozřejmě, že vzduchem létá i mnoho ovádů či komárů, ale i když jsou jejich bodnutí nepříjemně sužující, anafylaktický šok naštěstí nevyvolávají.

U první zmíněné skupiny hmyzu je tomu však jinak - v jedových žlázách včel, vos a sršňů se vytváří jed, který je součástí jejich obranného mechanismu. Pokud se hmyz cítí ohrožen, bodne svého nepřítele, v našem případě člověka, a žihadlem vstříkne do lidského těla jedovatou látku. Alergie, čili přecitlivělost na hmyzí jed, pak vyvolá různě prudké reakce a malý podíl těchto přecitlivělostí může ohrozit život.

„V evropských státech, jako je Anglie či Francie, které mají kolem 60 miliónů obyvatel, víme zhruba o 10 úmrtích za rok, způsobených hmyzím bodnutím. V Čechách a na Moravě to bývají dvě až tři úmrtí ročně, ale některé roky naštěstí nezemře nikdo,“ říká docent Čáp.

Projevy hmyzí alergie

Alergie na hmyzí bodnutí se může projevit kdykoliv během života, první alergickou reakci tedy může prožít i dospělý člověk. Nejprudší reakcí na hmyzí bodnutí je anafylaktický šok, který sice není vteřinovou záležitostí, ale vyvíjí se i tak poměrně rychle - během několika minut po bodnutí. Příznaky mohou být úplné nebo jen částečně vyjádřené a mají různou intenzitu. Patří k nim horko, zarudnutí, svědění, kopřivka, otoky, dušnost i případná mdloba. Nedá se říci, že by vosí či včelí bodnutí bylo rozdílně nebezpečné, obě mohou vyvolat stejně prudkou reakci.