PZP: Platforma zdravotních pojištěnců podporuje jasná pravidla připlácení

22.06.2015 14:32

Poslanecká sněmovna minulý pátek schválila tzv. „transparenční novelu“ zákona o zdravotním pojištění. Její součástí je povinné zveřejňování všech smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Nebyl však schválen poslanecký návrh, který by umožňoval připlatit si za dražší zdravotnický prostředek ve výši rozdílu oproti nejlevnějšímu, plně hrazenému materiálu.

PZP: Platforma zdravotních pojištěnců podporuje jasná pravidla připlácení
Foto: PZP
Popisek: Platforma zdravotních pojištěnců ČR

Zveřejňování smluv je krokem vpřed

Platforma zdravotních pojištěnců vítá zákonnou povinnost zveřejňování smluv, o transparentnost v této oblasti dlouhodobě usiluje. Ve spojení s daty o vykázané péči, které jsou již nyní zpracovávána na Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, umožní zveřejnění smluv nezávisle hodnotit, zda nedochází ke korupci či plýtvání. „Díky přístupu ke smlouvám a úhradovým datům snáze poznáme, které nemocnice jsou podfinancované či neúměrně drahé a kde přicházíme o peníze skrz předražené nákupy léků a materiálu“, říká Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců. „Budeme také moci hodnotit, která pojišťovna nejšetrněji hospodaří s našimi penězi a nejlépe nakupuje péči, a podle toho si vybrat, ke které pojišťovně přestoupit“.

Povinnost zveřejňovat smlouvy je v zákoně již dnes, potvrdily to rozsudky správních soudů, ne všechny pojišťovny však tyto rozsudky respektují. „Díky schválené novele snad zanikne absurdní stav, kdy některé pojišťovny prohlašují správu peněz pojištěnců za obchodní tajemství a odmítají z ní složit účty“, komentuje Ondřej Dostál.

Nadstandardy nejsou protiústavní

Při projednávání byl odmítnut návrh poslanců Janulíka a Maxové, který by umožnil spoluúčast pacienta na úhradě zdravotnických prostředků. V současnosti některé nemocnice požadují po pacientech za lepší čočku či kloubní náhradu právně pochybné „sponzorské dary“, jiné nemocnice vůbec volbu implantátu neumožňují a odkazují pacienty na soukromé kliniky.

Návrh však nebyl schválen, mimo jiné i pro tvrzený rozpor spoluúčasti s Listinou; příplatek nad rámec hrazené péče však protiústavní není. Naopak Ústavní soud již v roce 2003 a znovu v roce 2013 vyslovil, že péče může být zákonem rozdělena na hrazenou, částečně hrazenou a nehrazenou. „Pokud politici v parlamentu tvrdili, že připlácení je protiústavní, tak se mýlí a křiví názor Ústavního soudu, kterému ve skutečnosti vadila zvůle Ministerstva při určování, co bude plně hrazeno a co ne“, říká Ondřej Dostál.

Připlatit si za čočku či kloubní náhradu umožňuje již současný zákon

Zákon říká, že v nemocnici se plně hradí zdravotnické prostředky v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění. „Lékař musí pacienta poučit o všech variantách implantátu, například čočky či kloubní náhrady, které jsou pro pacienta vhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“, říká Ondřej Dostál. Nejlevnější vhodnou variantu má pacient ze zákona zdarma, dražší hrazena není a pacient, který si ji zvolí, má zákonnou povinnost zaplatit cenu nehrazené péče. „Ale pozor - plně hrazená není „nejlevnější čočka či kloub“, ale nejlevnější z těch, které jsou pro pacienta vhodné, což je velký rozdíl“, upozorňuje Ondřej Dostál. „Pokud by nemocnice nabízela pacientovi zdarma jen nevhodný implantát a i za ten nejlevnější vhodný po něm chtěla peníze, jde o porušení zákona“.

Pokud si pacient vybere nehrazenou variantu čočky či kloubní náhrady, neznamená to, že by si musel zaplatit i operaci samotnou, jak se pacientům v nemocnicích někdy tvrdí. „Pravidlo „když si vyberu nehrazenou čočku, ztrácím tím nárok na úhradu operace“ nikde v zákoně není, vyplývá teprve z chybných předpisů ministerstva a chybné praxe nemocnic“, říká Ondřej Dostál.

Ministerstvo a pojišťovny tolerují podvody

Placení za nehrazenou péči, které je dle současného zákona zcela v pořádku, je třeba odlišit od případů, kdy lékař či nemocnice protiprávně požaduje platbu za hrazenou péči. „Lze se setkat s vyžadováním různých registračních poplatků, s vynucováním sponzorských darů, příplatkovými programy slibujícími otevřeně či skrytě přednost v péči, či s úplatky za volbu lékaře“, říká Ondřej Dostál. „V praxi bují též případy nabízení neověřených metod či neschválených léků za velké peníze, přičemž lékaři pacientům zatajují možnost čerpání kvalitní bezplatné péče“, doplňuje. Ministerstvo zdravotnictví, krajské úřady a zdravotní pojišťovny mají právo a zákonnou povinnost tyto jevy postihovat a pacienty tak chránit. „Pokud politici argumentují proti nadstandardům obavami ze zneužívání slabšího postavení pacienta, měli by se nejprve zamyslet nad tím, jak jsou pacienti chráněni nyní“, komentuje Ondřej Dostál.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

22:08 Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

Frymburský břeh lipenské přehrady bude zdobit busta nebo jiná hmotná, umělecky cenná připomínka na p…