Plzeňský Prazdroj: Mistři bednáři předvedli smolení sudů v akci

13.04.2014 11:13

Jarní revizí dnes prošlo pod vedením Josefa Hrůzy dílo bednářů z Plzeňského Prazdroje. Na nádvoří pivovaru vysklepili a vysmolili dubové sudy, ve kterých ležák Pilsner Urquell leží a dozrává v historických sklepích pivovaru. Pivo uvařené dle tradiční receptury, kvasící a zrající v původních podmínkách v dubových kádích a sudech slouží plzeňským sládkům k pravidelnému porovnávání s pivem vyrobeným v současném zařízení, aby zůstala výjimečná chuť piva Pilsner Urquell zachována.

Plzeňský Prazdroj: Mistři bednáři předvedli smolení sudů v akci
Foto: red
Popisek: Plzeňský Prazdroj

Vysklepování a smolení dubových sudů patří do tradiční péče bednářské party o dřevěné dubové kádě a sudy, určené ke kvašení a dozrávání plzeňského piva v historických sklepích pivovaru. „Bednáři významně pomáhají zachovávat tradiční výrobu piva Pilsner Urquell. Plzeňské pivo tak v malém množství kvasí v dubových spilečných kádích a dozrává v historických sklepích pivovaru v naprosto stejných podmínkách jako před téměř 172 lety

a slouží nám sládkům k neustálé kontrole senzorických i chuťových vlastností tohoto piva a k porovnání chuti s pivem vyrobeným současnými technologiemi,“ uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Kontrolovat plzeňský ležák z dřevěných sudů pravidelně přicházejí nejen současní, ale i emeritní sládci pivovaru. A samozřejmě degustovat jej mohou v autentickém prostředí historických sklepů i sami návštěvníci,“ doplnila Jindřiška Eliášková, vedoucí oddělení péče o historické dědictví a rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském Prazdroji.  Mezi každoroční jarní a podzimní činnosti bednářské party patří pravidelná údržba dubových sudů a kádí, výměna dřeva, tzv. dužin, čištění a smolení sudů, čištění kádí, veškerá manipulace se sudy a samozřejmě i výroba nových ležáckých sudů.

Smolení

Základním materiálem pro výrobu pivovarské smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Používá se směs čínské, kanadské a americké pryskyřice. Pivovarská smola vzniká společným povařováním různých druhů smoly, které trvá čtyři hodiny. Teplota smoly během vaření dosáhne 200° C.

Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola. Poté se do sudů o objemu až 50 hl nalije cca 40 litrů 200° C horké nové smoly, sud se tzv. štorcuje (převaluje), aby smola zatekla do všech pórů. Přebytečná tekutina se vylije a smola se nechá zaschnout při cca desetiminutovém kutálení, aby se rovnoměrně rozlila. Smola nesmí dodávat pivu žádnou příchuť.

Unikátní řemeslo spojené s plzeňským pivovarem

O tom, že řemeslo plzeňských bednářů patří ke světové raritě, svědčí i stáž mladých francouzských bednářů, kteří se zde v červenci loňského roku učili pivovarskému bednářskému umění po dobu dvou týdnů.

Unikátnost v Plzni stále zachovávaného řemesla také potvrzuje ocenění Nositelé tradice lidových řemesel, které za významnou péči o odkaz dávných řemeslných tradic od Ministerstva kultury v září 2012 převzal za celou bednářskou dílnu mistr bednářů Josef Hrůza.

S celkovým prodejem téměř 9,7 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2013 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.

Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem společnosti SABMiller plc. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.

SABMiller plc je jednou z předních světových pivovarnických společností, se 70 tisíci zaměstnanci v 75 zemích celého světa. Nabízí více než 200 pivních značek včetně celosvětově známých, jako jsou Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro, Miller Genuine Draft a Grolsch, stejně jako přední lokální značky Aguila (Kolumbie), Castle (Jižní Afrika), Miller Lite (USA), Snow (Čína), Victoria Bitter (Austrálie) nebo Tyskie (Polsko).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora pomůže podnikatelům s podáním elektronického daňového přiznání

19:02 Hospodářská komora pomůže podnikatelům s podáním elektronického daňového přiznání

Už jen přibližně dva týdny – do 2. května – mají podnikatelé čas na elektronické podání daňového při…