Prestižní cena pro mladé vědce míří na ČZU

16.06.2014 14:19

Danubius Young Scientist Award, která je udělována od roku 2011 vynikajícím mladým vědcům v zemích širšího podunajského regionu, získala letos Ing. Věra Bunešová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Slavnostně ji převezme 25. června ve Vídni.

Prestižní cena pro mladé vědce míří na ČZU
Foto: ČZU
Popisek: ČZU

Ocenění se vztahuje k doktorské práci mladých vědců. Práce Věry Bunešové byla zaměřena na zkoumání využití probiotik ve výživě mláďat přežvýkavců. „Jednoduše řečeno, budeme-li usilovat o pozitivní modulaci mikroflóry trávicího traktu skotu a přirozené posilování jejich imunity, omezí se používání antibiotik a jejich nežádoucího šíření do životního prostředí“ vysvětluje Věra Bunešová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU, která se zaměřuje především na izolaci, molekulárně-genetickou identifikaci a testovaní nových probiotických kmenů bifidobakterií především pro mláďata přežvýkavců.

V posledních letech výrazně vzrostl zájem využití probiotik, což jsou živé bakterie, které pozitivně ovlivňují mikroflóru trávicího traktu jak člověka, tak i zvířat. Probiotika jsou tudíž přidávána například do jogurtů či jiných mléčných výrobků, ale taky do doplňků stravy. Jako probiotika se nejčastěji používají bakterie rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Jejich uplatnění se rozšířilo i ve výživě hospodářských zvířat a domácích mazlíčků. „Probiotika je vhodné aplikovat zejména ve stresových obdobích, jako je období odstavu mláďat, změna krmné dávky a dalších situací, kdy je trávicí trakt více náchylný na působení škodlivých bakterií,“ vysvětluje doktora Bunešová. „Snižuje se pak možnost výskytu průjmu, gastrointestinálních infekcí a mortality, tedy úmrtnosti mláďat v chovech skotu. Což se samozřejmě odráží v ekonomice chovu a omezení užívání antibiotik a jejich šíření do životního prostředí a potravinového řetězce.“

Smyslem ocenění je povzbudit mladé vědce, aby se věnovali vědeckým tématům a otázkám, uplatnitelným v povodí Dunaje, a podpořit vědeckou komunitu v této oblasti. Udělení ceny je spojeno s odměnou ve výši 1200 eur.

Každá univerzita v regionu nominuje jednoho uchazeče a z každé země regionu, tedy z Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Německa, Maďarska, Moldavska, Černé Hory, Srbska, Slovenska, Slovinska, Rumunska a Ukrajiny, porota vybere jednoho vítěze. Podmínkou je vztah výzkumu k tomuto geografickému vymezení a nejdéle pět let od získání titulu Ph.D. Mezi kritéria pro získání ceny patří i inovativní přístup ve vědecké práci uchazeče a relevantní zahraniční spolupráce. Každý rok se přitom pravidelně střídají ceny udělované za humanitní a přírodovědné obory.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ číslo týdne: 30

19:02 ČEZ číslo týdne: 30

30 zemí světa staví, plánuje nebo projektuje jaderné reaktory.