Děj opery je vystavěn na proměňujících se vztahových rovinách a posléze se stáčí kolem povstání v roce 1601. Stárnoucí panenskou královnu Alžbětu ukazuje jako emocionálně zraněnou ženu, která prožívá psychická muka poté, co podepsala rozsudek smrti nad svým posledním milencem Robertem Devereuxem. „Inscenační tým hledal východiska, jak fiktivní příběh o  mocné královně uchopit. Nabízela se jedna tvář Alžběty jako ženy, která ztrácí ženskou svůdnost a svého milence, její biologické hodiny dotikaly. Na druhé straně je stále ještě silnou panovnicí, jež přejímá tradiční vůdčí mužskou roli, a podepisuje nad svým milencem rozsudek smrti,“ uvádí k inscenačnímu pojetí dramaturgyně Eva Mikulášková.

Režie opery se ujal šéf souboru činohry Národního divadla moravskoslezského Peter Gábor: „Je to v pořadí už moje šestá operní režie. Baví mě společně s interprety hledat výstižné herecké ztvárnění jednotlivých postav. Herectví v opeře považuji za neoddělitelnou složku pěveckého výkonu. Snažím se pochopit autora, číst z partitury a nechat na sebe působit sílu hudby. Pomáhá mi k tomu naštěstí i moje hudební vzdělání – hra na klavír a studium zpěvu,“ říká Peter Gábor.