Nižší daně a přídavky na děti jsou tahákem na Čechy

V rámci programu na zotavení německé ekonomiky po krizi způsobené koronavirem došlo v Německu plošně k poklesu daní. V loňském roce byla zrušena solidární daň, kterou daňoví poplatníci odváděli státu od počátku devadesátých let na podporu spolkových zemí bývalého východního Německa. Zároveň se v letošním roce zvyšuje nezdanitelná část příjmu. Klesne tedy tak i daň z příjmu, a to i pro osoby, které jsou svobodné a bezdětné, což nebývá v Německu obvyklé. Snížení daní v Německu se tak dotkne všech daňových tříd, kterých je v Německu celkem šest. O příslušnosti k jednotlivé třídě rozhoduje v Německu ekonomický i sociální status poplatníka. Poplatníci, kteří mají děti, zároveň v Německu pobírají přídavky na děti, tak zvaný Kindergeld. Ten v letošním roce činí 219 eur na jedno dítě.

O tom, že příjmy z Německa jsou lákavé, svědčí fakt, že před zásahem pandemie v Německu pracovalo na 60 tisíc Čechů. Většina z nich dojížděla přes hranice každý den. „Před třemi lety jsme se rozhodli, že si postavíme dům. Sehnali jsme pozemek, vyřídili hypotéku a zjistili jsme, že jsme byli příliš naivní. S našimi tehdejšími platy jsme totiž ufinancovali jen to bydlení, jídlo a další nezbytné výdaje. Tehdy přišla kamarádka s tím, že u nich ve firmě kousek od hranic se uvolnilo místo operátora. Za dvojnásobek mého tehdejšího platu. Nebylo co řešit. Po půl roce si u nás našel práci i můj přítel, takže teď pracujeme v Německu oba,“ přibližuje své důvody pro odchod za hranice osmadvacetiletá Radka ze Sokolova.