Smlouvu o užívání bytu musí úřad práce posuzovat podle obsahu, ne podle nadpisu

17.12.2014 17:28

Úřad práce je při rozhodování o žádosti o doplatek na bydlení povinen posoudit předloženou smlouvu o užívání bytu podle obsahu, nikoli podle označení. Pokud žadatel o doplatek na bydlení předloží smlouvu sice označenou jako podnájemní, ale podle obsahu jde o smlouvu nájemní, úřad práce by na ni měl nahlížet jako na smlouvu o nájmu bytu, tedy jako na splnění jedné z podmínek pro přiznání nároku na dávku.

Smlouvu o užívání bytu musí úřad práce posuzovat podle obsahu, ne podle nadpisu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Anna Šabatová

Na veřejnou ochránkyni práv se obrátila stěžovatelka z Brna, která už v březnu 2013 žádala Úřad práce ČR o přiznání doplatku na bydlení. Úřad práce však její žádost zamítl. Předloženou smlouvu „o podnájmu bytu“ označil jako neplatnou, protože ji stěžovatelka uzavřela s vlastníkem bytu (s vlastníkem je možné uzavřít pouze nájemní smlouvu, nikoli podnájemní).

Podle ochránkyně úřad pochybil, neboť měl posoudit předloženou smlouvu podle obsahu, nikoli podle označení. V souladu s občanským zákoníkem bylo třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejen podle jazykového vyjádření, ale především podle vůle toho, kdo právní úkon činil. Z obsahu bylo zřejmé, že jde o smlouvu nájemní, splňující náležitosti podle občanského zákoníku. Bylo z ní také patrné, že stěžovatelka zamýšlela s vlastníkem bytu sjednat smlouvu, jejímž předmětem je užívání bytu k bydlení za nájemné, tedy nájemní smlouvu. Nesprávné označení smlouvy bylo třeba přičítat tomu, že smlouvu uzavřely osoby bez právního vzdělání. I proto smluvní strany ve smlouvě střídavě hovoří o „podnájmu“ a „nájmu“. Jestliže měl úřad práce pochybnosti o obsahu a platnosti smlouvy, měl se pokusit o odstranění nejasností a vyzvat stěžovatelku, aby upřesnila, jakou smlouvu zamýšlela s pronajímatelem uzavřít. Pokud by úřad práce správně vyhodnotil, že stěžovatelka uzavřela smlouvu nájemní, měla by na dávku ze zákona nárok. Úřad práce by jí pak musel doplatek na bydlení přiznat, protože splňovala i další zákonné podmínky.

Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, se ztotožnil se závěry ochránkyně a vyplatil stěžovatelce dávku zpětně za období březen 2013 až únor 2014 v celkové výši 78 000 Kč.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK: V Jeseníkách sčítali ornitologové sovy a slyšeli i vlky

22:08 AOPK: V Jeseníkách sčítali ornitologové sovy a slyšeli i vlky

V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR …