Na veřejnou ochránkyni práv se obrátila stěžovatelka z Brna, která už v březnu 2013 žádala Úřad práce ČR o přiznání doplatku na bydlení. Úřad práce však její žádost zamítl. Předloženou smlouvu „o podnájmu bytu“ označil jako neplatnou, protože ji stěžovatelka uzavřela s vlastníkem bytu (s vlastníkem je možné uzavřít pouze nájemní smlouvu, nikoli podnájemní).
Podle ochránkyně úřad pochybil, neboť měl posoudit předloženou smlouvu podle obsahu, nikoli podle označení. V souladu s občanským zákoníkem bylo třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejen podle jazykového vyjádření, ale především podle vůle toho, kdo právní úkon činil. Z obsahu bylo zřejmé, že jde o smlouvu nájemní, splňující náležitosti podle občanského zákoníku. Bylo z ní také patrné, že stěžovatelka zamýšlela s vlastníkem bytu sjednat smlouvu, jejímž předmětem je užívání bytu k bydlení za nájemné, tedy nájemní smlouvu. Nesprávné označení smlouvy bylo třeba přičítat tomu, že smlouvu uzavřely osoby bez právního vzdělání. I proto smluvní strany ve smlouvě střídavě hovoří o „podnájmu“ a „nájmu“. Jestliže měl úřad práce pochybnosti o obsahu a platnosti smlouvy, měl se pokusit o odstranění nejasností a vyzvat stěžovatelku, aby upřesnila, jakou smlouvu zamýšlela s pronajímatelem uzavřít. Pokud by úřad práce správně vyhodnotil, že stěžovatelka uzavřela smlouvu nájemní, měla by na dávku ze zákona nárok. Úřad práce by jí pak musel doplatek na bydlení přiznat, protože splňovala i další zákonné podmínky.
Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně, se ztotožnil se závěry ochránkyně a vyplatil stěžovatelce dávku zpětně za období březen 2013 až únor 2014 v celkové výši 78 000 Kč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
