„Dojde tím nejen k návratu ztracené plochy luk zhruba na předválečnou úroveň, ale i výraznému prosvětlení lesního okraje,“ řekl biolog Robert Stejskal, který má na Správě Národního parku Podyjí na starosti nelesní plochy. „V počáteční fázi se na obnovených plochách uplatňují rostliny náročné na obsah dusíku, jako jsou například kopřivy, bodláky a pcháče. Odhaduje se, že návrat ke kvalitní, květnaté louce bude trvat minimálně deset let, spíše ještě déle,“ dodal.

Zamezit nebo aspoň silně zpomalit opětovné zarůstání by mělo podle něj důsledné sečení až k nově vytvořenému okraji.  „Uvedená opatření jsou nezbytná k zachování pestrého života luk. Naše dosavadní poznatky potvrzují mizení některých citlivých druhů. Dochází k němu nejspíše v důsledku zmenšování plochy luk a postupné změně mikroklimatu,“ vysvětlil Stejskal. „Jen díky péči o louky v duchu tradičního hospodaření se budeme moci nadále těšit z květů šalvějí, chrastavců, pryskyřníků, ale i orchidejí, které dohromady tvoří druhově nejbohatší společenstva Podyjí,“ vypočítal. Na bohatou květenu je vázána ale i řada druhů hmyzu. Nechybí mezi nimi ani vzácný motýl jasoň dymnivkový, pro něhož jsou údolní louky hlavním zdrojem nektaru.