Suché epizody posledních let ale nelze primárně přičítat jen zemědělské činnosti, jsou důsledkem měnícího se klimatu a jeho přirozené variability. Proto je třeba, aby se do lepšího hospodaření s vodou zapojil každý z nás.

Z informací poskytnutých jednotlivými institucemi a z následné diskuze o dosavadním průběhu meteorologického, zemědělského a hydrologického sucha v této sezóně vyplynuly základní příčiny současné situace:

„Přestože zimní srážky od prosince loňského roku do letošního února dosahovaly 90 – 190 % dlouhodobého průměru, kvůli vyšším teplotám o 1,2°- 2,7°C sníh neležel ve středních a nízkých polohách s nadmořskou výškou pod 400 m n. m. A právě to je pro stav zásoby vody klíčové. Kvůli pokračujícím vyšším teplotám začalo i jaro dřív a vegetace prostě vodu z krajiny i dřív odčerpává,“ sdělil například profesor Žalud, vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Mendelově univerzitě v Brně.

Voda z tajícího sněhu z vyšších poloh doplnila i velké nádrže (např. Želivka je naplněna na 97, 5 %), ale nedokázala nasytit půdní profil, ani doplnit deficit spodních vod a nížinné polohy tak skutečně trpí. Současnému stavu bohužel napomáhají i aktuální nižší srážkové úhrny a větrné počasí, což vede k vysušení především povrchové vrstvy půdy.

Správci vodních toků, Povodí Vltavy a Povodí Moravy, se shodli, že v tuto chvíli nejsou, na rozdíl od podzemních zdrojů, bezprostředně ohroženy povrchové zdroje pitné vody. Současně však dodávají, že prakticky na všech významných tocích zaznamenali podprůměrné průtoky. Všichni přítomní se dále shodli, že při srovnání s rokem 2018 začalo zemědělské sucho o 14 dní dříve. Do vegetační sezóny navíc vstupujeme podle dosavadních údajů s větším kumulovaným vláhovým deficitem.